Čeština English Deutsch

<< July >>
Mo Tu We Th Fr Sa Su
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Rozstání (Rostein)

Jméno Rozstání je odvozeno od kmene -sta- jako názvy mnoha jiných obcí. Roz- je předložka příslovečného určení s významem “na různé strany“. Jméno Roz-stání znamená tedy roztroušenou, nesouvislou vesnici. Svelkou pravděpodobností, že jde o ves kolonizační, jež byla založena ve 12. nebo 13. století. Kolonisté napřed museli vykácet les a na plochách tím získaných začali hospodařit. Mýcením získali půdu v tratích, jejichž jména jsou dokladem, že zde předtím býval les. Jsou to trati: Studnický hájek, Zásek, Paseka a Kněží hora. Jaké národnosti byli nejstarší obyvatelé Rozstání? Samo jméno Rozstání je původu slovanského. Jména usedlíků zaznamenaná v roce 1590, jsou až na nepatrné vyjímky (Bureš-Bursch) rovněž slovanská. Zvon z r. 1492, ulitý pro rozstánský kostel, má český nápis. Také trati rozstánských polí mají, jak již bylo uvedeno názvy slovanského původu. Tato fakta opravňují k tvrzení, že nejstarší obyvatelstvo v Rozstání bylo slovanské. A byli-li snad původní kolonisté Němci, pak jich bylo rovnoměrně málo a slovanský živel brzy úplně převládl. V nejstarších dobách byly osudy té které vsi spjaty s osudy vrchnosti, které ves náležela. Tak tomu bylo i u Rozstání. První zmínka v dějinách se děje o Rozstání v r. 1358, tedy za vlády Karla IV., kdy ves patřila Ješkovi z Rájce a jeho dvěma bratrům. Všichni tři prodali Rozstání r 1368 panu Přibíkovi z Křetína. R. 1390 - 1392 koupil Rozstání majitel panství plumlovského Petr z Kravař. Pánové z Kravař drželi majetek až do roku 1490. Tehdy získává panství plumlovské, spolu s obcí Vratislav z Pernštejna. Tak se na jedno století panství dostává do vlastnictví jiného mocného rodu - pánů z Pernštejna. V roce 1592 zadlužení Pernštejnové postoupili v zástavu obec spolu s dalšími (Otinoves, Hartmanice), pánům z Drnovic, kreří vlastnili i Rájec. V roce 1618 získal ves Rozstání, spolu s dalšími, již jmenovanými pan Maximilián z Lichtenštejna a od r. 1722 se stala trvale součástí plumlovského panství. Pro dějiny Rozstání znamená nejvíce z rodu Lichtenštejnů Josef Václav Vavřinec, který zde postavil kostel, a jeho nástupce František Josef, který jej vyzdobil. Stejně jako pro mnoho dalších obcí na prostějovsku byly i pro Rozstání hotovou pohromou války. Nejprve to byla válka 30-letá, ale i v dalších stoletích se válečné útrapy obci nevyhnuly. Roku 1873 byly na Drahanské vrchovině pořádány velké císařské manévry. Při této příležitosti projížděl Rozstáním i císař František Josef I. s arcivévodou Albrechtem. Největší pohromou však byla II. světová válka, při které potkalo Rozstání stejně jako okolní obce násilné vystěhování a vysídlení obyvatel v důsledku vznikající vojenské střelnice na Drahanské vrchovině. Rozstání bylo vystěhováno ve 3.etapě spolu s obcemi Drahany, Bousín, Repechy, Březina a Nové Sady. Všechny domy, včetně fary (č.13) musely být do 25. září 1943 předány Němcům. Když se obyvatelé po dvou letech vraceli domů, doslova stavěli svou obec z ruin.

Historie kostela

Původní farní kostel byl stejně jako nynější zasvěcen sv. archandělu Michaelovi a jeho datace se uvádí okolo r. 1391, kdy byla zároveň založena i fara. Patronem se stal Petr z Kravař. Od té doby až do r. 1618 chybí jakákoliv další zmínka o duchovní správě. Roku 1492 byly zhotoveny dva zvony, z nichž jeden r. 1729 pukl a druhý zasvěcen sv. Michaelovi zůstal. V 16. stol obsadili farnost nekatoličtí duchovní, kteří zde působili tajně ještě takřka celé 17. století. V roce 1633 si určický farář stěžoval na konzistoři, že lidé z Rozstání málo navštěvují bohoslužby, protože se tam tajně zdržuje nekatolický duchovní. Farnost tak byla pro malý počet lidí zrušena a přifařena nejprve k Jedovnicím, pak k Určicím a nakonec r. 1688 k Drahanům. Roku 1672 zde už farní budova nestála a drahanský administrátor zde přijížděl vždy na 4. neděli v měsíci na koni, aby odsloužil mši svatou. Starý kostel byl pro svou sešlost r. 1768 zbourán. Základní kámen k novému kostelu byl položen 27.dubna 1768. Zednické práce byly dokončeny až v roce 1773. Nový kostel sice stál, ale byl prázdný. Pořizování vnitřního vybavení trvalo až do roku 1781 a v tomto roce byl 30. září posvěcen. Roku 1786 se započalo s výstavbou farní budovy. Kostel a fara značně trpěly vichřicemi a jinými pohromami, což si vyžádalo časté opravy. Roku 1891 byla věž, původně vysoká 24 m, zvýšená o 12 m a křidlicová střecha nahrazena plechovou. Od roku 1785, kdy byla v Rozstání zřízena samostatná duchovní správa se tu až do vystěhování vystřídalo 20 kněží.

http://www.rozstani.eu/uvod

 

Object: Village
Country: Czech Republic
State/region: Olomouc Region

Related objects

Show on map


Comments can read and write only selected users




 

Quick links

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Liechtenstein Castle Wilfersdorf

The Princely House of Liechtenstein

The Princely Collections

Portals

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Liechtentein

 

Bulletin

Bulletin 2012-1