Čeština English Deutsch

<< Januar >>
Mo Di Mi Do Fr Sa So
30 31 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Wranau (Vranov u Brna)

Obec Vranov náležela původně k Ronovskému hradu, který stával u Útěchova. Nejstarší písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1365, ve které Čeněk Krušina z Lichtenburka a na hradě Ronově daruje Vranov a další obce věnem své ženě Dorotě. Od roku 1567 je zmiňována u Nového Hradu a patří k pozořickému panství, které získal koupí roku 1569 Albrecht Černohorský z Boskovic od Mikuláše Kokorského z Kokor. Ten ji odkázal svému bratru Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic s podmínkou, že bude vždy náležet rodu a stane se nedělitelným majetkem. Renesanční moravský velmož Jan Šembera Černohorský z Boskovic zemřel 30. dubna 1597 a v zápise brněnského minoritského kláštera, jehož byli boskovicové fundátoři a bylo zde rodové mauzoleum, je uvedeno, že byl posledním mužským potomkem a dědictví jeho přešlo na rod Lichtenštejnů, když si bratři Karel I. a Maxmilián vzali za ženy jeho dcery Annu a Kateřinu. Ke sňatku obou párů došlo pravděpodobně v roce 1596. Dědictví po Janu Šemberovi Černohorském z Boskovic připadlo oběma dcerám přičemž pozořické panství z obcí Vranov spravovala Kateřina s Maxmiliánem. Panství zůstalo v rukou Lichtenštejnů až do pozemkové reformy v roce 1924.

Historie poutního místa na Vranově u Brna je svázána s legendou o zázračném zjevení Panny Marie v hlubokých lesích u Nového Hradu. Roku 1240 se na tomto místě zázračně uzdravil moravský zemský maršálek Vilém z Rožmberka postižený slepotou. Na místě zjevení nechal postavit malý dřevěný kostelík. Mariánské zjevení je zobrazeno na barokním plátně zasazeném v dřevěném obložení stěn nade dveřmi klášterního repozitoria.

Zájem o starodávné mariánské poutní místo na svém panství projevil i nový majitel Maxmilián z Lichtenštejna a jeho žena Kateřina Černohorská z Boskovic, kteří oba konvertovali na katolickou víru a rozhodli se postavit nový poutní chrám, pravděpodobně pod vlivem odkazu Jana Šembery a rodového mauzolea Boskoviců v Brně u minoritů bylo rozhodnuto o vybudování rodového pohřebiště na vranovském poutním místě.

Nový poutní chrám zasvěcený mariánskému zázraku uzdravení a rodová hrobka nových majitelů - knížat z Lichtenštejna byla budována od roku 1617 brněnským stavitelem Ondřejem Ernou dle plánů Giovanni Maria Filippiho, stavitele v rudolfínských službách. Stavba byla dokončena pravděpodobně v roce 1624 a konventní budovy paulánů roku 1633. Klášter byl sekularizován Josefem II. v roce 1784 a budovy konventu strženy vyjma západního křídla, kde vznikla fara. Řád paulánů se na Vranov opět vrátil v roce 1992 a v letech 1997 - 2011 obnovili v půdoryse původní kvadratury tři křídla, kde je provozováno Duchovní centrum.

Současná fresková výzdoba kostela vznikla v souvislosti s přípravami oslav 500. výročí poutního místa, které připadlo na rok 1740. Před tímto datem byla realizována celková rekonstrukce a renovace kostela i paulánského kláštera a do jejich interiérů byly pořízeny nástěnné malby a další umělecká výzdoba. Úkolem vytvořit fresky na klenbách kostela pověřil tehdejší korektor Jan Gilgi brněnského malíře a freskaře Jana Jiřího Etgense (1691-1757). Malby vznikly podle zprávy Jana Petra Cerroniho v červnu 1738. Ideovým centrem hlavního klenebního obrazu v lodi je P. Marie Vranovská, zázračná pozdně gotická socha P. Marie, k níž na Vranov směřovaly zástupy poutníků. Socha je oblečena do zlatého brokátového šatu, na hlavě má korunu a na krku závěsy perel. Stojí na oblaku, který nadnášejí malí andělé, jeden z nich třímá v ruce žezlo na znamení Mariiny vlády na nebesích. Marii jako královnu nebes připomínají také andělské hlavičky s křídly seskupené do podoby písmen a vytvářející kolem P. Marie Vranovské nápis „REGINA“. V době příprav kostela a kláštera na 500. výročí založení poutního místa na Vranově byly nově upraveny také oltáře. Hlavní oltář byl pořízen zcela nově díky odkazu Edmundy Marie Terezie kněžny z Lichtenštejnu (rozené hraběnky z Ditrichštejnu). Autorem architektonické a sochařské kompozice jsou Rafael Donner a Gottfried Fritsch, oltářní plátno namaloval Paul Troger.

Další nástěnné malby jsou dochovány v paulánském choru, který je situován v patře nad sakristií a jehož okna jsou zřejmá na stěně presbytáře po stranách hlavního oltáře, ten byl do současné bodoby upraven v roce 1777 a autorem výzdoby je Josef Hager. S výzdobou kostela k 500 výročí mariánského zjevení souvisí i malby v klášterním repozitoriu, kde je zobrazena i scéna, kdy stavitel Andreas Erna ukazuje plány kostela knížecímu páru.

Nová hrobka

Knížecí dvorní architekt Josef F. Engel návrhy svého předchůdce Josefa Kornhäusela radikálně změnil a podle svého samostatného projektu provedl výstavbu nové hrobky v letech 1819 - 1821. Rozšíření místa posledního odpočinku členů rodu inicioval kníže Jan Josef I. Lichtenštejn, který se tak rozhodl po té co malá krypta pod presbytářem již byla téměř zaplněna (celkem 25 pohřbů) a navíc byla ve špatném technickém stavu. Mauzoleum zaujalo prostor pod celou chrámovou lodí a vstup do něj byl zbudován mohutným kamenným dórským portikem vysunutým ve svahu pod kostelem. Ve štítě portiku lemují rodový znak andělé držící vyhaslé pochodně. Touto bránou se vstupuje do předsíně s valenou klenbou s kazetami, kde jsou při stěnách sochy andělů a po stranách schodiště do samotného mauzolea sochy Loučení a Setkání, autorem sochařské výzdoby je ředitel rytecké školy vídeňské akademie Josef Klieber. Teprve odtud se po schodišti skrze železné dveře vstupuje do vlastní krypty, rozsáhlého trojlodního prostoru s křížovými klenbami na dórských sloupech. Boční lodě jsou zvýšeny a stojí na nich sarkofágy, prostřední lodí se prochází až do úrovně vítězného obloku, kde celému interiéru vévodí oltář tvořený mohutnou železnou mříží s křížem a vchody po stranách. Levými dvířky se přichází do původní staré krypty ze 17. století. Knížecí hrobka na Vranově u Brna je jedním z nejvýznamnějších šlechtických pohřebišť u nás.

www.vranov.cz

Objekt: Ort
Zustand: Tschechische Republik
Land / Region: Region Südmähren

Verwandte Objekte

Auf der Karte zeigen


Kommentare lesen und schreiben können nur ausgewählte Benutzer




 

Nützliche Links

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Liechtentein Schloss Wilfersdorf

Fürstenhaus

Die Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein

Intelligence-Portale

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Fürstentum Lichtenštejnsko

Landesverwaltung Fürstentum Liechtenstein

 

Bulletin