Čeština English Deutsch

<< Juli >>
Mo Di Mi Do Fr Sa So
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Hluboky (Hluboké)

   Obec Hluboké Dvory leží 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu.
Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a
jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně
výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší
hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti,
která je součástí Brněnské vrchoviny. Dnešní dvojslovnou podobu názvu dostala
obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla
přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo
několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit.

           Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra
nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt
pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další
nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře
uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.

           Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě
obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná
zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena
s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením
daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3
lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem,
postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od
dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně
připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a
po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již
jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech
obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a
dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor
tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina
je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov
stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.
           S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší
období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec
postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického,
černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy
s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích
vojsk.
Z tohoto pohledu patřilo k  nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850
uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869
zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

           Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve
došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo
původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno
žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického
okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém
postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře.
Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve
třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných
stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století
dotvářely charakteristické zelené panoráma obce.
           S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století
se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již
existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v
roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní
představení a další podobné akce.
           Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z
celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky
války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v
zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií :
Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s
bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící
mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový
systém.
           Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu.
Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po
potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku
nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy.
           Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci
a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize.
Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry,
výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost
místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost
prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

           Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a
Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných
událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich
životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním
územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války
nedokončená -  říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V
závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center
partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník
odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním
komplexu v jihovýchodní části katastru.
           Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení
komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní
ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních
poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém,
které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem
Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří
sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat
k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další,
ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost
a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním
výborem v Rohozci.
           Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé
zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského
družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a
direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke
ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický
způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už
rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných
sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita
sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962
zrušena  v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční
společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli
z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby.
           Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až
společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly
zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních
volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou
po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední
záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

Objekt: Ort
Zustand: Tschechische Republik
Land / Region: Region Südmähren

Verwandte Objekte

Auf der Karte zeigen


Kommentare lesen und schreiben können nur ausgewählte Benutzer




 

Nützliche Links

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Liechtentein Schloss Wilfersdorf

Fürstenhaus

Die Sammlungen des Fürsten von und zu Liechtenstein

Intelligence-Portale

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Fürstentum Lichtenštejnsko

Landesverwaltung Fürstentum Liechtenstein

 

Bulletin