Čeština English Deutsch

<< August >>
Mo Tu We Th Fr Sa Su
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Jezeřany

Jméno Jezeřany pochází podle Hosáka ze staročeského jezěřené, tedy označení lidí bydlících u jezera. Podotýká však, že slovo jezero znamenalo původně i rybník. Jméno vzniklo v době kolonizace někdy na konci 12. století a je svědkem toho, že naše krajina byla kolonizována z oblasti s četným výskytem jezer či rybníků. Německá podoba jména byla Jeseran. V průběhu času můžeme sledovat proměny jména zachycené v dobových pramenech: 1306 Yezram, 1718 Jezramb, 1720 Jesram, 1846 Jezeram, Jeřezany (!), 1872 Jeseran, Jezeřany, 1893 Jeseram, Jezeřany.

Pojmenování Maršovic je odvozeno od osobního jména Marek, či Martin, respektive z jeho staročeské podoby Mareš. Název „Maršovice" se tedy vykládá jako „Markova ves" nebo „ves lidí Markových". O původu jména se vyprávěla podle záznamu Viléma Haňáka i pověst, která pravila, „že představená kláštera v Dol. Kounicích jménem Mařa (Marie) prý velmi ráda zde se zdržovala, po níž pak na památku osada přijala název Mařovice, později Maršovice."  Německá podoba jména je původně Marspitz, později Marschowitz. Proměny jména v pramenech: 1356 Marspitz, 1593 ze vsi Marssowicz, 1627 z Marssowicz, 1643 dědiny Marschowitz, 1720 Marschovitz, 1846 Marschovitz, Maršovice, 1872 Marschowitz, Marešovice, 1924 Maršovice.

Na Moravě se vyskytují ještě jedna obec nesoucí jméno Maršovice a to Maršovice u Nového Města na Moravě. Ty vznikly někdy ve 14. století při kolonizaci Českomoravské vrchoviny z našich krajů.

Důležitou součástí obecní agendy byla pečetidla, jejímiž otisky se stvrzovaly písemnosti vzniklé z činnosti obce. Pečetní obrazy obec určitým způsobem charakterizovaly, mnohdy byly jejich obsahem tzv. mluvící symboly, které napovídaly jméno vesnice. Pečeť a znakové privilegium bylo uděleno Maršovicím jako jedné z prvních vesnic na Moravě Janem Žalkovským z Žalkovic a jeho bratry v roce 1591. Pečetní obraz je složen z typického vinohradního náčiní - dvou zkřížených motyk, pod nimiž se nachází krojidlo pluhu. V opisu pečeti stojí „PEZCET:DIEDINY:MARSSOWICZ". Nejstarší dochovaný otisk jezeřanské pečeti pochází z roku 1681. Je na ní zobrazeno vlevo krojidlo pluhu a vpravo vinný hrozen, nad nimi je pak nápis „GERES-IN". Novější pečetidlo si obec nechala zhotovit v roce 1749. V pečetním poli je v pořadí zleva vinohradní nůž - kosíř se securitas (s výstupkem, který bránil poranění ruky o větve při řezání hroznů), krojidlo pluhu a hrozen vína. Pečeť nese opis: „OBECZNY.PECZET.DIEDINY.GERZEZAN.1749".

Dne 5. prosince 2005 byl obci udělen podle návrhu heraldika Miroslava Petrů obecní znak a vlajka. Hlavními atributy na znaku a praporu jsou vinařské symboly. V horní části červenomodře polceného štítu jsou použity symboly z jezeřanské pečetě 1749 - tedy kosíř se zlatou rukojetí, krojidlo pluhu - radlice a zlatý vinný hrozen se stříbrným stonkem. Pod nimi jsou dvě zkřížené stříbrné motyky se zlatými násadami z maršovické obecní pečeti. Na červeno-modrém praporu pak bylo použito atributů z horní části znaku. Obecní symboly dokládají starou vinohradní tradici obou obcí.

První písemná zmínka  o Jezeřanech pochází až z počátku 14. století, archeologické prameny však dokládají JV směrem od obce pravděpodobně mladohradištní dosud neprozkoumané sídliště, které snad souvisí s kostrovým hrobem z téhož období objeveným I.L. Červinkou v roce 1934 v blízkosti „jezeřanské" křižovatky v katastru Loděnic. To je důkazem raně středověké osady. V samotném prostoru intravilánu Jezeřan a Maršovic nejsou nálezy slovanské keramiky z doby hradištní k dispozici. Na otázku absolutního stáří osídlení v Jezeřanech-Maršovicích by mohl spolehlivě odpovědět teprve budoucí archeologický výzkum.

Třinácté století představovalo výrazný dějinný předěl. Raně středověký přemyslovský stát přecházel do vrcholně středověké fáze své existence, což provázely významné změny, které se nevyhnuly ani venkovu, kde se podstatným způsobem změnily vlastnické vztahy k hlavnímu zdroji obživy - k půdě. Ta byla doposud majetkem panovníka, v souvislosti s důležitými společenskými změnami přecházela postupně na vznikající rodovou šlechtu a hojně zakládané církevní instituce.

Zakladatelé významných moravských šlechtických rodů získávali první zboží jako odměnu za službu přemyslovskému knížeti (např. hradští úředníci, komoří aj.). Spolu s církevními ústavy pak dostávali ještě celá neosídlená území k dosídlení - kolonizaci.

Středověká kolonizace na Moravě vyvrcholila v 1. polovině 13. století  příchodem německého etnika, odtud je tato fáze kolonizace označována jako „německá", rozsáhlé přesuny obyvatelstva z hojně osídlených oblastí se týkaly i obyvatelstva slovanského. Němci totiž přichází až v samém závěru kolonizace - v období let 1210 - 1240.

Své majetky tehdy významným způsobem vedle šlechty rozšířily především církevní instituce - biskupství, kapituly a kláštery (rajhradští benediktini, dolnokounické premonstrátky, premonstráti v Louce u Znojma, cisterciačky v Oslavanech ad.).  V době kolonizace vzniklo mnoho nových osad a osady již existující prošly zásadními proměnami. Především je nutno zmínit vznik tzv. lánové soustavy (zemědělská půda byla rozčleněna na lány a ke každé usedlosti byla přidělena určitá lánová výměra - odtud pak pochází označení sedláků na dvouláníky, láníky, pololáníky atd.). Poddaní se na zemědělských usedlostech zakupovali, to znamená, že jim byly pozemky dědičně pronajaty na delší dobu nebo i navždy za určitý plat, který byl stanoven podle výměry pozemku a který museli v pravidelných splátkách odevzdávat své pozemkové vrchnosti (klášteru, šlechtici). Vlivem těchto změn pak zůstávali trvale připoutáni ke své půdě. Intravilán vesnice získal dnešní půdorys.

V souvislosti se stabilizací kolonizací vzniklých vesnic se začala vytvářet i síť farních kostelů, původně se kostely vyskytovaly pouze na knížecích hradištích. Ve 13. století existovaly fary a farní kostely v Loděnicích (po roce 1190), Malešovicích (před 1276), Pravlově (před 1276) a v Bohuticích (před 1253).

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že jsou Jezeřany a Maršovice výsledkem kolonizačního úsilí z přelomu 12. a 13. století. Jejich vznik snad souvisí s kolonizačními snahami dolnokounického kláštera, který byl založen v roce 1181 moravským velmožem Vilémem z Pulína.

zdroj: http://www.jezerany-marsovice.cz/

 

Object: Village
Country: Czech Republic
State/region: South Moravian Region

Related objects

Show on map


Comments can read and write only selected users




 

Quick links

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Liechtenstein Castle Wilfersdorf

The Princely House of Liechtenstein

The Princely Collections

Portals

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Liechtentein

 

Bulletin

Bulletin 2012-1