Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Zámek Janův Hrad

Janův hrad je součástí Lednicko-valtického areálu. Ten se rozkládá na rozloze 2 200 hektarů. V prosinci 1996 byl areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako kulturní krajina.

Janův hrad byl vybudován u lovecké obory, na místě obtékaném ze tří stran řekou Dyjí. Sloužil jako lovecký zámeček - shromaždiště panstva před honem, místo konání posledních lečí. Po honech se zde konaly bohaté hostiny, na nichž se vyhlašoval Král honu. Objekt sloužil rovněž jako obydlí pro knížecího hajného.

Stavbu podle projektu Josepha Hardtmutha započal v roce 1801 Alois I. Josef kníže z Lichtenštejna, ten však v roce 1805 umírá a stavbu dokončuje o tři roky mladší bratr – Jan I. Josef kníže z Lichtenštejna.

Janův hrad byl původně navržen daleko velkoryseji, ale na přání knížete byl projekt zredukován. Stavba je tvořena čtyřmi nárožními věžemi – každá z nich na jiném půdorysu. Věže jsou ze tří stran spojeny pouze obvodovými zdmi, které na venkovní straně nesou ochozy prvého patra. Čtvrtou stranou nádvoří uzavírá vlastní budova zámečku. 

V 1. patře se nachází velký Rytířský sál, v němž se konaly hostiny a lovecké slavnosti. Ve věžích pak jsou salonky. Pouze jižní věž má i druhé patro s balkonem, z něhož se dá přejít ochozem druhého patra do věže západní. Třetí patro pak tvoří vyhlídka nahoře na jižní věži.

Nestabilní podloží lužního lesa bylo nutné zpevnit dřevěnými trámy a na něm pak byla postavena stavba z kamenů přivezených z nedalekého velkomoravského hradiště Pohansko. Architekt ve snaze postavit realistickou napodobeninu skutečného hradu dbal na každý detail, například tři točitá dubová schodiště udělal pravotočivá, podle zvyku ve starých hradech.

 

Krátká historie vzniku kulturní krajiny a zámeckého parku:

Zahrady a parky u šlechtických sídel byly odrazem moci, bohatství, vzdělání a vkusu svých majitelů. Péče o ně přecházela z generace na generaci a každá z nich zanechala své hluboké stopy. Lednicko–valtický areál je jedno z mála území, které bylo po dobu svého vývoje soustavně spjato se jménem jediného významného šlechtického rodu – knížecího rodu Liechtensteinů. Jeho proměny zrcadlí nejen dějinný vývoj, společenskou atmosféru a postavení rodu, ale i osobnost jednotlivých členů rodiny.

Lednicko-valtický areál byl zahrnut do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1996.

K nejstarším zásahům do krajiny na ploše současného LVA patřilo zřízení soustavy lednických rybníků na přelomu 14. a 15. století. 17. století a 18 století se poté nese v duchu barokního protkávání krajiny alejemi a úpravou lesních porostů pro potřeby ukojení lovecké vášně šlechty.

Z roku 1801 pochází první zpráva o vysazování dřevin amerického původu do nové zahrady. Semen byl na trhu značný nedostatek a knížecí úředníci hledali způsoby, jak je opatřit z vlastních zdrojů. Již 1. 12. 1800 je psáno, aby: „stromky z vídeňské zahrady, nebo v lednické lesní „plantáži“ Lifkově, byly pečlivě vysázeny a ošetřovány, aby v budoucnosti, nejpozději po 20 letech, ale také podle rozdílnosti druhu dřevin už po 6, 9, 12, 15 letech, mohla být opatřena nejlepší semena z vlastních stromů pro vlastní lesy a zahrady, jakož i k prodeji… a protože se ze semen nedá zatím vypěstovat dost rostlin k vlastní potřebě, tak musí být každý prodej těchto severoamerických rychle rostoucích stromu co nejpřísněji zakázán tak dlouho, dokud to budou knížecí zahrady a lesy potřebovat a nebudou zaopatřeny až do předzásobení.

Pro trvalý nedostatek stromů a semen zorganizoval kníže v roce 1802 expedici do Severní Ameriky s cílem získat semena dřevin pro nově založené školky.

Lze říci, že podoba lednické zahrady na začátku 19. století v sobě odrážela ideály a zájmy majitele, ovlivněného duchem osvícenství a symbolismu, sběratele umění a přírodnin, milovníka hudby, historie a vzdělanosti, i zdatného hospodáře. Nejpozději v roce 1800 otevírá kníže Alois I. Josef von Liechtenstein zahradu v Lednici široké veřejnosti - „každému celoročně a zdarma“.

Zdroj: http://www.januv-hrad.cz/

Objekt: Budova
Typ: zámek
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2