Čeština English Deutsch

<< Září >>
Po Út St Čt So Ne
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Věteřov (Wieterschau)

Obec Věteřov leží v jihovýchodní části republiky asi 30 km  od Brna a 5,5 km západoseverozápadně od Kyjova. Nachází se na úpatí kopců Babí lom ( 417 m n.m.) a Lysé hory ( 356 m n.m.), které tvoří hlavní vrcholy území Věteřovská vrchovina, jež je součástí geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina náležící do oblasti Středomoravských Karpat.
     Na katastru obce pramení čtyři potoky, které se vlévají ještě před hranicemi katastru do Soudného potoka (nazývaného též Spálený potok, protože pramení v lokalitě zvané Spálený les v pohoří Chřibů) a následně s Loveckým potokem do říčky Trkmanky. V zápise kroniky z počátku 15. století je zmínka i o čtyřech rybnících, které se nacházely v místě soutoku těchto potůčků zvaném Odměry – byli to : Bárka, Horní, Dolní a Rzůnek a byly využívány i k chovu ryb.
     Okolí Věteřova bylo osídleno již ve starší době bronzové – kolem roku 2000 př.n.l., což je dáno přítomností nálezů tzv. „věteřovské kultury“. Toto označení je velkým pojmem i z evropského archeologického hlediska. O historii osady již vydaly svá svědectví naleziště na Babím lomu, v lokalitě Chrástovice, na tvrziště na Valech a na zbytcích pravěkého osídlení v Nových horách.  
První písemná zmínka o obci pochází však až z roku 1131, kdy dva lány ve Věteřově patřily arcijáhenství břeclavskému.  
     V souvislosti s Věteřovem je třeba se zmínit především o historických lokalitách, které obci získaly věhlas díky cenným archeologickým nálezům.
Nejznámější lokalitou je tvrziště na Valech. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1340 s majitelem Buškem z Věteřova. Tvrz byla zničena – vypálena za husitských válek v roce 1422. Jako pusté se místo uvádí s jistotou v roce 1447 při prodeji Jindřichu Mírkovi z Chlumu. Tvrz se nacházela na pískovcovém kopci zvaném Vala.  
Za malé předhradí se považuje rozšířený val na jihovýchodě. V roce 1923 zde bylo při archeologických vykopávkách nalezeno rytířské brnění, zbraně a další drobnosti. 
S kopcem zvaným Vala je spojena ještě jedna důležitá historická skutečnost a to působení náboženské sekty novokřtěnců nazývaných Habáni. Žili v ideálním společenství – měli všechno společné (i dům) a jejich název zřejmě pochází právě z německého Haus-haben (míti dům). Habáni byli výbornými zahradníky, štěpaři, sadaři, hospodáři i řemeslníky ale hlavně hrnčíři. Nálezy kvalitních krásně malovaných keramických výrobků podaly hlavní důkaz o jejich řemeslné vyspělosti.  
     Lidé ve Věteřově měli odpradávna jako hlavní zdroj obživy zemědělství – úrodná půda činí téměř 60 % výměry celého katastru, les pak zabírá necelou třetinu této plochy. Na nejstarší zachovalé pečeti obce Věteřova z roku 1714 jsou symboly radlice a krojidla dokládající, že obec byla v té době zemědělskou a sadařskou vesnicí. V katastru obce existovala v místě dodnes nazývaném „U cihelny“ kruhová cihelna, založená v roce 1913 Václavem Uhýrkem. Zrušena byla v roce 1950, když se přes veškeré úsilí nepodařilo oživit klesající výrobu. K výrobě cihel byla prováděna těžba hlíny v místě cihelny – dodnes sem stále jezdí hrnčíři, kteří používají tuto hlínu jako nezbytnou a ničím jiným nenahraditelnou přísadu pro přípravu suroviny k výrobě svých uměleckých děl.  
Nedaleko Bílé kapličky stával také větrný mlýn vlastněný Josefem Naizrem, tento byl zrušen roku 1927. 
     V obci Věteřov se každoročně pořádají malé a velké hody.  
Cyrilometodějské (tzv. "malé") hody, se slaví při příležitosti svátku patronů místního kostela. V letech zejména před druhou světovou válkou byly tyto oslavy doprovázeny velkými poutěmi za účasti až 3.000 poutníků ze širokého okolí – vynahrazovali si tak dalekou pouť na Velehrad a proto se věteřovskému kostelu říká „Malý Velehrad“.  
Od roku 2000 se také stalo tradicí, že je Věteřov pravidelnou zastávkou poutníků na trase jednoho z proudu celostátní akce Pěší pouť na Velehrad, která se koná v druhé polovině srpna.  
Velké hody se slaví na památku dne vysvěcení místního kostela ve Věteřově (26.října 1902) pravidelně poslední říjnový víkend.  
     Počet trvale obydlených domů se pohybuje kolem 160.  
K významným budovám v obci patří kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1902, secesní fara z roku 1908 a budova školy postavená v roce 1950.
     Výraznou lokalitou katastru je nejvyšší kopec v okolí, zvaný „Babí lom“ s nadmořskou výškou 417 m.  
     Z lidových řemesel charakterizujících Věteřov stojí za povšimnutí pletení ošatek-slaměnek nazývaných také „věteřovský porculán“, který obec proslavil v širokém okolí. Ve 30. letech (hospodářská krize) je pletly téměř v každém domě.

http://www.veterov.eu/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2