Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Vranov u Brna (Wranau)

Obec Vranov náležela původně k Ronovskému hradu, který stával u Útěchova. Nejstarší písemnou zmínkou o obci je listina z roku 1365, ve které Čeněk Krušina z Lichtenburka a na hradě Ronově daruje Vranov a další obce věnem své ženě Dorotě. Od roku 1567 je zmiňována u Nového Hradu a patří k pozořickému panství, které získal koupí roku 1569 Albrecht Černohorský z Boskovic od Mikuláše Kokorského z Kokor. Ten ji odkázal svému bratru Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic s podmínkou, že bude vždy náležet rodu a stane se nedělitelným majetkem. Renesanční moravský velmož Jan Šembera Černohorský z Boskovic zemřel 30. dubna 1597 a v zápise brněnského minoritského kláštera, jehož byli boskovicové fundátoři a bylo zde rodové mauzoleum, je uvedeno, že byl posledním mužským potomkem a dědictví jeho přešlo na rod Lichtenštejnů, když si bratři Karel I. a Maxmilián vzali za ženy jeho dcery Annu a Kateřinu. Ke sňatku obou párů došlo pravděpodobně v roce 1596. Dědictví po Janu Šemberovi Černohorském z Boskovic připadlo oběma dcerám přičemž pozořické panství z obcí Vranov spravovala Kateřina s Maxmiliánem. Panství zůstalo v rukou Lichtenštejnů až do pozemkové reformy v roce 1924.

Historie poutního místa na Vranově u Brna je svázána s legendou o zázračném zjevení Panny Marie v hlubokých lesích u Nového Hradu. Roku 1240 se na tomto místě zázračně uzdravil moravský zemský maršálek Vilém z Rožmberka postižený slepotou. Na místě zjevení nechal postavit malý dřevěný kostelík. Mariánské zjevení je zobrazeno na barokním plátně zasazeném v dřevěném obložení stěn nade dveřmi klášterního repozitoria.

Zájem o starodávné mariánské poutní místo na svém panství projevil i nový majitel Maxmilián z Lichtenštejna a jeho žena Kateřina Černohorská z Boskovic, kteří oba konvertovali na katolickou víru a rozhodli se postavit nový poutní chrám, pravděpodobně pod vlivem odkazu Jana Šembery a rodového mauzolea Boskoviců v Brně u minoritů bylo rozhodnuto o vybudování rodového pohřebiště na vranovském poutním místě.

Nový poutní chrám zasvěcený mariánskému zázraku uzdravení a rodová hrobka nových majitelů - knížat z Lichtenštejna byla budována od roku 1617 brněnským stavitelem Ondřejem Ernou dle plánů Giovanni Maria Filippiho, stavitele v rudolfínských službách. Stavba byla dokončena pravděpodobně v roce 1624 a konventní budovy paulánů roku 1633. Klášter byl sekularizován Josefem II. v roce 1784 a budovy konventu strženy vyjma západního křídla, kde vznikla fara. Řád paulánů se na Vranov opět vrátil v roce 1992 a v letech 1997 - 2011 obnovili v půdoryse původní kvadratury tři křídla, kde je provozováno Duchovní centrum.

Současná fresková výzdoba kostela vznikla v souvislosti s přípravami oslav 500. výročí poutního místa, které připadlo na rok 1740. Před tímto datem byla realizována celková rekonstrukce a renovace kostela i paulánského kláštera a do jejich interiérů byly pořízeny nástěnné malby a další umělecká výzdoba. Úkolem vytvořit fresky na klenbách kostela pověřil tehdejší korektor Jan Gilgi brněnského malíře a freskaře Jana Jiřího Etgense (1691-1757). Malby vznikly podle zprávy Jana Petra Cerroniho v červnu 1738. Ideovým centrem hlavního klenebního obrazu v lodi je P. Marie Vranovská, zázračná pozdně gotická socha P. Marie, k níž na Vranov směřovaly zástupy poutníků. Socha je oblečena do zlatého brokátového šatu, na hlavě má korunu a na krku závěsy perel. Stojí na oblaku, který nadnášejí malí andělé, jeden z nich třímá v ruce žezlo na znamení Mariiny vlády na nebesích. Marii jako královnu nebes připomínají také andělské hlavičky s křídly seskupené do podoby písmen a vytvářející kolem P. Marie Vranovské nápis „REGINA“. V době příprav kostela a kláštera na 500. výročí založení poutního místa na Vranově byly nově upraveny také oltáře. Hlavní oltář byl pořízen zcela nově díky odkazu Edmundy Marie Terezie kněžny z Lichtenštejnu (rozené hraběnky z Ditrichštejnu). Autorem architektonické a sochařské kompozice jsou Rafael Donner a Gottfried Fritsch, oltářní plátno namaloval Paul Troger.

Další nástěnné malby jsou dochovány v paulánském choru, který je situován v patře nad sakristií a jehož okna jsou zřejmá na stěně presbytáře po stranách hlavního oltáře, ten byl do současné bodoby upraven v roce 1777 a autorem výzdoby je Josef Hager. S výzdobou kostela k 500 výročí mariánského zjevení souvisí i malby v klášterním repozitoriu, kde je zobrazena i scéna, kdy stavitel Andreas Erna ukazuje plány kostela knížecímu páru.

Nová hrobka

Knížecí dvorní architekt Josef F. Engel návrhy svého předchůdce Josefa Kornhäusela radikálně změnil a podle svého samostatného projektu provedl výstavbu nové hrobky v letech 1819 - 1821. Rozšíření místa posledního odpočinku členů rodu inicioval kníže Jan Josef I. Lichtenštejn, který se tak rozhodl po té co malá krypta pod presbytářem již byla téměř zaplněna (celkem 25 pohřbů) a navíc byla ve špatném technickém stavu. Mauzoleum zaujalo prostor pod celou chrámovou lodí a vstup do něj byl zbudován mohutným kamenným dórským portikem vysunutým ve svahu pod kostelem. Ve štítě portiku lemují rodový znak andělé držící vyhaslé pochodně. Touto bránou se vstupuje do předsíně s valenou klenbou s kazetami, kde jsou při stěnách sochy andělů a po stranách schodiště do samotného mauzolea sochy Loučení a Setkání, autorem sochařské výzdoby je ředitel rytecké školy vídeňské akademie Josef Klieber. Teprve odtud se po schodišti skrze železné dveře vstupuje do vlastní krypty, rozsáhlého trojlodního prostoru s křížovými klenbami na dórských sloupech. Boční lodě jsou zvýšeny a stojí na nich sarkofágy, prostřední lodí se prochází až do úrovně vítězného obloku, kde celému interiéru vévodí oltář tvořený mohutnou železnou mříží s křížem a vchody po stranách. Levými dvířky se přichází do původní staré krypty ze 17. století. Knížecí hrobka na Vranově u Brna je jedním z nejvýznamnějších šlechtických pohřebišť u nás.

 

stránky obce: www.vranov.cz

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2