Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Uherský Ostroh - panství

Teprve listiny kolem poloviny 13. století přinášejí četnější svědectví o zdejším dění. Tehdy přemyslovští panovníci v zájmu zajištění pohraničního území jihovýchodní Moravy proti stále častějším útokům uherských nájezdníků začali budovat obranný systém. Jeho součástí byl i zeměpanský hrad zachovávající si charakter vodní pevnosti zbudovaný na přechodu přes řeku Moravu králem Přemyslem Otakarem II. Náznak jeho existence dosvědčuje první písemná zmínka s datem 7. ledna 1275.

Rozkvětu se město Ostroh (psáno i Ostrov – odvozeno od jeho ostrovní polohy) dočkalo po roce 1511, kdy se dědičným vlastníkem ostrožského panství, do té doby zaměpanského majetku udělovaného panovníkem čas od času do zástavního držení více či méně urozeným šlechticům, stal Jan z Kunovic. Příslušníci tohoto bohatého moravského rodu po jedno století zvelebovali ostrožský zámek a rozšiřovali přilehlé panství, na něž uvedli české bratry. Jan z Kunovic započal přestavbu původní mohutné obytné hranolové věže a hradního paláce z přelomu 13. a 14. století, v níž pokračovali jeho potomci po celé 16. století, v jehož průběhu nabyla středověká pevnost podoby re-nesančního zámku.

Po bitvě na Bílé hoře Jan Bernard z Kunovic musel opustit zemi, protože byl odsouzen ke ztrátě cti, hrdla a statků. Jeho jmění bylo císařem Ferdinandem II. konfis-kováno a výnosné ostrožské panství darováno v říjnu 1622 knížeti Gundakerovi z Lichtenštejna. Do rukou se mu dostal celek Ostroh se zámkem a Předměstím, Kvačice, Chylice, Ostrožská Nová Ves, Derfle, Vésky, Míkovice, Blatnice, Blatnička, Milokošť, Ostrožská Lhota, Louka s tvrzí, Kuželov, Malá Vrbka, Tasov, Hroznová Lhota, Žeraviny, Kozojídky, Kunovice a Hluk se zámkem, Nivnice, Horní Němčí, Dolní Němčí, Slavkov, Boršice a Strání – celkem 27 obcí. Knížata z Lichtenštejna zůstala pak pány na Ostrohu více jak tři sta let.

Po staletí si město zachovávalo řemeslnicko-zemědělský charakter, o čemž svědčí rozvoj cechů majících v Ostrohu dlouholetou tradici. Každý měšťan se věnoval kromě zemědělství, chovu dobytka, vinařství a sadařství také určitému řemeslu. Pracovali zde především kožešníci, barvíři, bednáři a krejčí. Své výrobky prodávali při jarmarcích a na trzích. Oživování staré vinařské tradice se odrazilo ve větším počtu hostinců, šenků a sklepů.

Slibný hospodářský rozvoj města, zajištěný četnými výsadami udělovanými po staletí panovníky, vzal za své již v 19. století v důsledku dříve tak strategicky výhodné ostrovní polohy, která se stala nakonec překážkou dalšího rozvoje. Tísněno z obou stran rameny řeky Moravy, nemělo se kam rozrůstat. Prosperovaly jen vrchnostenské podniky Lichtenštejnů - starobylý pivovar z 16. století a starý mlýn, jenž patřil k největším vodním zařízením na řece Moravě.

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2