Čeština English Deutsch

<< Březen >>
Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
1 2 3 4 5 6 7

Prostějov (Proßnitz)

l. Počátky města, středověk

Osídlení kraje lze zaznamenat od neolitu (cca 5000 př. n.l.). Raně středověká osada Prostějov vznikla patrně v prostoru Petrského náměstí a ulice Újezd. Trhová ves se v místě hlavního náměstí vyvíjela od poloviny 13. století.

1141 - první historická zmínka o vesnici Prostějovice

1213 - v Prostějově pobývali král Přemysl I. a moravský markrabě Vladislav Jindřich

před 1300 - Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem

1359 - držiteli Prostějova Čeněk a Ondřej ze Šelmberka (od této doby až do roku 1848 zůstává obcí poddanskou)

1365 - Prostějov uváděn jako městečko

před 1390 - získali Prostějov páni z Kravař a připojili jej k plumlovskému panství

1390 - markrabě Jošt udělil privilegium výročního trhu (faktické povýšení na město)

1391 - Petr z Kravař založil klášter augustiniánů-kanovníků

1406 - privilegium Petra z Kravař rozšiřující městská práva a zavádějící olomoucké (magdeburské) právo místo dřívějšího brněnského

před 1430 - vpád husitů a zničení augustiniánského kláštera

1431 - vyplenění města vojsky Albrechta Rakouského

1454 - počátky židovské obce

1466 - rod pánů z Kravař vymírá po meči, do roku 1495 vláda Johanky z Kravař a jejího manžela Jana Heralta z Kunštátu (doba šlechticů jako hospodářských podnikatelů)

1486 - král Matyáš Korvín uděluje městu právo druhého výročního trhu

 

2. Ranný novověk

Plumlovské panství s městem Prostějovem náleželo dvěma významným rodům: v letech 1495 - 1599 pánům z Pernštejna a v letech 1599 - 1848 knížecímu rodu Lichtenštejnů. Zatímco
v 16. století („zlaté době měst") se život v Prostějově mnohostranně rozvíjel, postupovala jeho obnova po třicetileté válce velmi zdlouhavě. K novém oživení dochází v 18. století (židovský obchod, zakládání klášterů, umělecká činnost atd.).

1495 - Vratislav I. z Pernštejna zahajuje výstavbu kamenných hradeb

1499 - první zmínka o českých bratřích; významná komunita byla posílena po zákazu činností Jednoty bratrské v Čechách (1547)

1522 - právní zánik augustiniánského kláštera, fara v držení utrakvistů

1521 – 1540 - působení stavební huti Jana z Pernštejna (stará radnice (nynější budova Muzea Prostějovska), zámek, portál Černého dvora)

1527 - vytištěna u Kašpara Aorga první česká kniha na Moravě „Listové bratřím boleslavským" od Jana Dubčanského

1578 – 1582 - přestavba zámku za Vratislava II. z Pernštejna

1583 - městský písař Jan Bělkovský z Rousova zakládá „Knihy pamětní města Prostějova"

1599 - městská obec finančně podpořila Karla z Lichtenštejna, aby mohl koupit plumlovské panství

1622 – 1628 - začátek rekatolizace, vyhnání jinověrců

1643 - ničivý vpád Švédů

1697 - velký požár

1727 – 1730 - založení kláštera milosrdných bratří

1728 - stavba císařské silnice (Vídeň -) Brno - Prostějov - Olomouc (- Slezsko, Polsko)

1754/55 - v Prostějově se usazuje a pracuje známý malíř František Antonín Sebastini (zemřel v roce 1789)

1756 (1764) - založení kapucínského hospice (kláštera)

 

3. Od osvícenství po dobu zakladatelů

Osvícenské reformy se projevily v oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, ve správě města. Základy k modernímu životu města však položila až doba zakladatelů (gründerů). Především díky židovské obci se Prostějov stává významným obchodním a průmyslovým střediskem. V oboru textilní konfekce, ve velkém produkované od 40. let 19. století, získal na konci století výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku (třetinovým podílem na celkové produkci státu). Podle výsledků sčítání obyvatel v letech 1872 a 1890 byl Prostějov třetím největším městem na Moravě po Brnu a Jihlavě. V 60. a 70. letech 19. století vzniká řada kulturních a sportovních spolků: Měšťanská beseda, Sokol, pěvecké sbory Orlice a Vlastimila, Spolek divadelních ochotníků.

1784 - zrušení kapucínského kláštera císařem Josefem II.

1786 - josefínský regulovaný magistrát (posílení státní moci na úkor městské samosprávy)

1801 - založení soukenické továrny Veita Ehrenstamma

1823 - první promenáda na místě hradebních valů na severní straně

1849 - založení Čtenářského spolku

1850 - reforma: magistrát nahrazen úřadem, podřízeným zastupitelstvu

1855 - Prostějov se stává sídlem politického okresu

1869 - začátek bourání městských hradeb

1870 - železniční spojení Nezamyslice - Prostějov - Olomouc; plynárna (osvětlení ulic)

1871 - české reálky Občanskou záložnou

1873 - ustavení Úvěrního spolku Záložna (a zastavárna)

1878 - založení strojírenského závodu František Wichterle, který roku 1919 fúzoval se závodem František a Josef Kovařík (založen 1894)

1882 - založení Průmyslové jednoty, která roku 1884 dala podnět k ustavení muzea

1885 - založení městské nemocnice; ustavena firma Konečný a Nedělník (realizovala většinu velkých staveb ve městě do roku 1930)

 

4. Přelom století

Doba všestranného rozvoje, intenzivně se projevujícího zvláště v kulturní oblasti.

1892 - česká převaha na radnici, starostou zvolen Karel Vojáček (zemřel roku 1898), Prostějov se stává největším městem na Moravě s českou správou

1893 - Národopisná výstava; první provizorní regulační plán

1898 - elektrifikace města

1899 - založení (českého) gymnázia

1900 - vybudován nový městský hřbitov

1906 – 1907 - stavba Národního domu

1907 - ustavena firma Theodora Dostála, od roku 1909 družstvo Vulkania pro umělecké práce v kovu

1908 - otevření městského muzea v upravené budově staré radnice

1911 – 1914 - stavba Nové radnice (dnešní budova radnice na nám. T. G. Masaryka)

1917 - krvavé potlačení hladové demonstrace

 

5. Od první československé republiky po současnost

Po roce 1918 pokračoval hospodářský i kulturní rozvoj města. Později byl ochromen nacistickou, okupací a komunistickou totalitní vládou. Ke „stavbám socialismu" patří věnec panelových sídlišť na okrajích města (stavěných v letech 1963 - 90), rozsáhlé demolice v jeho historickém jádru a obchodní dům uprostřed náměstí. V letech 1989 - 90 návrat k demokratické samosprávě.

1922 - smlouva o zřízení vojenského letiště

1923 - schválení regulačního plánu města od J. Kumpošta a J. Peňáze (významná realizace - náměstí Spojenců s okolními ulicemi)

1933 – 1936 - činnost Střediska výtvarných umělců Hané Reysek

1939 – 1945 - následky 2. světové války: asi 1430 mrtvých (z toho 1300 židů), začátek likvidace židovské obce

1947 – 1951 - stavba nového hlavního nádraží

1953 - odvážný protest proti odstranění sochy T. G. Masaryka z náměstí

1968 - tři občané zastřeleni sovětským okupačním vojskem

1990 - po 44 letech první svobodné volby; historický střed Prostějova vyhlášen za městskou památkovou zónu

Zdroj: http://www.prostejov.eu/cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Olomoucký kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2