Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Linhartice (Ranigsdorf)

Území Linhartic, kterým protéká řeka Třebůvka a Mlýnský potok a kterým prochází silnice Olomouc- Praha, silnice Moravská Třebová - Radkov, silnice Linhartice - Rozstání a železnice Česká Třebová - Prostějov, měla mnoho popisů svých zákoutí. Tyto názvy byly odvozeny od názvů kopců jako např. „Na strážném vrchu" nebo jiných skutečností jako např. „Der Firbig". Tato označení zákoutí byla používána obyvateli obce, protože pak každý ihned věděl, o jaké místo ve vesnici se jedná. Tato jména používaly další a další generace, a tak se dochovaly už odnepaměti. Některá tato zákoutí byla následně zdokumentována a popsána.

Das Pohresen
„Pohresen", půvabné a idylické údolí, začíná u cesty do Radkova a rozprostírá se na sever až k obci Pohres. „Pohreskými" loukami, obklopenými zalesněnými svahy údolí, protékají Pohreský potok a dva jiné potůčky. V Pohresen se setkávala vesnická občina k oslavám spolků a rodiny, které šly na procházku.

Hlavní louky a überschar-louky
(Die "Grund und Über-Scharwiesen)
Hlavní louky se rozléhaly od Pohresen až k „bohaté říšské silnici" - státní silnici z Olomouce do Prahy na severním okraji obce Linhartic. Za bohatou/říšskou silnicí pokračoval pruh luk „Überschar-luk" a ke konci nebe. Tento pás luk, který byl uměle zavlažovaný ze studen, byl bohatým zdrojem krmiva pro dobytek.

Überschar- louky
( Die Überschar )
Za „hlavními a überschar- loukami" ležela poslední pole linhartických sedláků zvaná „Überschar". S mírně stoupající poli, začínajícími u Pohresen a končícími u západních hranic Linhartic, uzavíral Überschar Linhartice ze seve„Na červeném hublu"
Vyvýšenina „červený hubl" vysoká 401m pojmenovala okolo ležící louky. „Z červeného hublu" měl člověk pěkný výhled na Linhartice (viz fotografie). „Na červeném hublu" byl známý a oblíbený hostinec „Červená hospoda". Do začátku 20. stol byl tento hostinec také turistickou chatou pro vozky na bohaté říšské ulici. Linhartice byly s „červeným hublem" spojeny „firbigem" - silnicí začínající v obci u „Krčmáře Tinkla" a ubíhající k „hliněné jámě" a k „místu posledního odpočinku" mrtvých linhartických zvířat.
ru.

„Na červeném hublu"
( Das Rotten Hübel )
Vyvýšenina „červený hubl" vysoká 401m pojmenovala okolo ležící louky. „Z červeného hublu" měl člověk pěkný výhled na Linhartice (viz fotografie). „Na červeném hublu" byl známý a oblíbený hostinec „Červená hospoda". Do začátku 20. stol byl tento hostinec také turistickou chatou pro vozky na bohaté říšské ulici. Linhartice byly s „červeným hublem" spojeny „firbigem" - silnicí začínající v obci u „Krčmáře Tinkla" a ubíhající k „hliněné jámě" a k „místu posledního odpočinku" mrtvých linhartických zvířat.

„Am Burgstadtl", „Das Hickerle" a „Na konci nebe"
Das burgstadl, vyvýšenina před dubovým lesem severozápadně od Linhartic, už k obci nepatří. Výběžky ležící před vyvýšeninou na jihu, které patřili k Linharticím, se nazývaly „u burgstadtlu". Východně přilehlé „hickerle" je návrší o všce 442m končí „na konci nebe". Přez „hickerle" a „konec nebe" vedla pěšina do Lichtenbrünn (Brünn znamená Brno, tedy asi Brníčko.), oblíbeného výletního cíle obyvatel Linhartic. Před vyvýšeninami křižovala Linhartice bohatá říšská silnice.

Třebůvka
( Boch )
„Boch", jak byla pojmenována Třebůvka obyvateli Linhartic, protékala obcí po celé její délce. „Boch" byl regulován po jedné ničivé povodni z roku 1904. Voda z „Bochu" napájela mlýnské náhony Linhartických mlýnů. „Boch" bylo možné přejet po třech mostech a přejít po třech lávkách. V „Bochu" se lidé koupali a prali prádlo. U Bochu se stanovalo a bruslilo se na něm. Boch rovněž sloužil jako rejdiště pro kachny a husy.

Na strážném vrchu
( Ams Wachberg )
Strážný vrch, zalesněné návrší ve výšce 474m, dalo polím ležících na jeho svazích přízvizko „na strážném vrchu". V západním směru se připojuje špičák/štít s jeho loukami „na špičáku/ve štítu. Na jižní straně tohoto kopce vedla silnice z Moravské Třebové do Rozstání. Také se zde nachází „Erzloch", bývalé důlní šachty pro těžbu uhlí.

Školní kříž
( Das Schulkreuz )
Pod názvem „na bohn" byla pojmenována část obce u želzniční trati Moravská Třebová - Prostějov. Železnice probíhala Linharticemi podél celé délky. Jedna vlaková zastávka stála v Linharticích na cestě do Rozstání. Železnice byla vystavěna mezi lety 1885 a 1888.
Cesta mezi Moravskou Třebovou a Mühlbach, včetně přiléhajících plání, probíhajících téměř paralelně s tratí, byla obyvateli pojmenována „na tum". „Tum" se táhl Linharticemi od Annenského údolí až po silnici do Prostějova. „Tum-cesta" vedla k usedlostem po pravé straně Třebůvky. Když se řeklo „ten bydlí na tumu", hned člověk věděl, kam má jít.

 

„U Peichlova kříže"
( Bei Peichl´s Kreuz )
„u Peichlova kříže", zákoutí u odbočky Linhartice - bohatá/říšská cesta, dostalo své jméno po jednom velmi krásném kamenném kříži u usedlosti „sedlák Peichl". Toto umění kamenných křížů, vyrobených převážně z Moletínského pískovce, bylo typické pro naši vlast. Byly stavěny na počest nebo jako dík za prozřetelnost obyvatel vesnice.

Zdroj: http://www.linhartice.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Pardubický kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2