Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Lanštorf (Rampersdorf)

Území, na kterém se obec nachází, bylo osídleno již v pravěku; potvrzují to archeologické nálezy. Přímo z území obce pochází kostrový hrob kultury se zvoncovitými poháry, žárový hrob lužické kultury a četnější nálezy kultury únětické. Ty napovídají, že zde bylo na počátku doby bronzové rozsáhlejší sídliště. Ve trati "Kerchovy" bylo zjištěno sídliště z doby římské, v mlýnském náhonu byly získány doklady o osídlení z doby kultury laténské a staroslovanské.
Obec Ladná vznikla ve středověku německou kolonizací krátce před rokem 1220, pravděpodobně v souvislosti se založením Podivína. O obci nalezneme první zmínky v listinách již z roku 1270, kdy se psal Oldřich z Lanštorfa; pravděpodobně již tehdy zde existoval hrádek.

Obec se podle osobního jména Reinprecht původně jmenovala Reinprechsdorf; další názvy: 1334 Reinbrechtesdorf, 1355 Remprechtsdorf, 1373 Ramprechtzdorf, 1400 Rympersdorf, 1581 Lanštorf, 1850 Rampersdorf a Lanštorf, 1950 Ladná.
Do počátku 16.století náležel Lanštorf k panství podivínskému, pak přešel pod panství břeclavské. Značně trpěl za válek v 17.století, v květnu 1605 bočkajovci vypálili obec, mnoho lidí zabili a odvedli do zajetí. Velmi utrpěla obec škody za stavovského odboje v roce 1619, kdy byla vypleněna císařskými vojsky; další pohromy doznala v letech 1645 a 1663. Citelně se obce dotkly vpády francouzských vojsk v roce 1805 a 1809, zle zde řádila i cholera v letech 1831,1855 a 1866.
Od roku 1859 obec administrativně příslušela k soudnímu okresu břeclavskému, v letech 1938-45 k soudnímu okresu hodonínskému, po roce 1945 opět k Břeclavi. Od roku 1976 byla spolu se Širokým dvorem příměstskou částí Břeclavi.
V lednu 2004 proběhlo v obci referendum o odtržení obce od Břeclavi, ve kterém se občané rozhodli pro osamostatnění obce. Od 1.7.2006 je tedy Ladná opět samostatnou obcí.


Od konce 19.století vzkvétal v Ladné poměrně čilý společenský ruch. V roce 1883 byla založena Občanská beseda, v roce 1896 sbor dobrovolných hasičů, v roce 1922 byl založen Sokol, od roku 1924 zde působilo družstvo Lidový dům a Orel. Od roku 1934 byl v obci divadelní ochotnický kroužek Tábor a od roku 1927 rybářský spolek.

Farou Ladná odedávna patřila k farnosti podivínské. V Ladné byl kostel sv. Archanděla Michaela postaven v roce 1912, na tzv."hrubé" mše se však až do roku 1955 chodívalo do
Podivína. Kaple sv. Michala uprostřed vesnice byla postavena v roce 1849, je vyzdobena plastickou štukovou výzdobou. U domu čp.192 je kaple sv. Vendelína z konce 18.století.

Ladná měla odedávna zemědělský charakter, obyvatelstvo se zabývalo zejména polním hospodařením /pěstování zeleniny a ovocnářství/a chovem hovězího dobytka. Byl zde taky jeden z největších mlýnů v širokém okolí, který se připomíná již v 13.století.

V roce 1950 vzniklo v rámci kolektivizace JZD, které se počátkem devadesátých let 20.století rozpadlo. V současné době pracuje v obci několik soukromých zemědělců a rozvíjí se podnikání i v jiných oborech.

Svůj tradiční vzhled již obec dávno ztratila. Z památek lidového stavitelství se do dnešní doby dochovaly jen zbytky, bohatá štuková výzdoba hostince U Zemčíků byla necitlivě zničena v roce 1986. Svůj vzhled změnilo i okolí obce. Došlo k vykácení většiny ovocných sadů, které byly pro obec charakteristické až do šedesátých let 20.století.

Zdroj: http://www.obecladna.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2