Čeština English Deutsch

<< Srpen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Krumsín (Krumsin)

Obec Krumsín se nachází v Olomouckém kraji  v okrese Prostějov.Žije zde přes 600 obyvatel.  Krumsín  leží jen několik kilometrů od malebného Plumlova a je  zajímavý nejen tím, že tam byl svého času cukrovar, ale pravé i svým jménem. Prapůvod názvu této obce pochází ze staročeského „krmsa“ (od slovesa krmiti) - což jest živitel, krmitel, podobně jako „plaksa“ ufňukanec. Postupem  času se jméno ustálilo na  dnešním Krumsín.


První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy Mech z Krumsína koupil od Ješka z Boskovic poplužní dvůr. O čtyřicet let později Bedřich z Krumsína zase dvůr prodal se dvěma krčmami Petrovi z Kravař. Střídání vrchností pak pokračovalo, až roku 1408 získal část obce Oldřich z Lešan, který svůj majetek dále rozšířil roku 1415. Tehdy získal v obci i patronátní právo. Jan z Lešan, který se začal psát Jan Krumsína a z Lešan, patrně postavil v obci tvrz a to někdy v letech 1437 - 1466. Roku 1466 je totiž první zmínka o její existenci, tehdy ji po smrti Jana z Krumsína získali bratři Jakub a Oneš ze Šatová. Jan Krumsín z Lešan poskytl r. 1438 obci, jež byla zle postižena husitskými válkami, velmi významné a důležité právo odúmrti. Tato listina je dodnes zachována v prostějovském muzeu.


Převod vlastnictví z vladyckého rodu z Lešan na Šarovce ze Šarova však neproběhl zcela hladce, Anežka z Lešan a její manžel proti němu vznesli protest a tvrdili, že Krumsín je jejich dědictví. Šarovcové si však Krumsín udrželi. Jakub ze Šarova získal roku 1490 zástavou i Blansko a stal se nejvyšším hofrychtéřem markrabství moravského, což byla vysoká soudcovská funkce. Po něm přišel jeho syn Jan, jehož manželka má v krumsínském novodobém kostele sv.Bartoloměje náhrobní kámen, Janův syn, Václav Šarovec, však nakonec roku 1527 prodal Krumsín s tvrzí i dvorem, jakož i obec Domamyslice, Prostějovičky, Kobylničky a také nějaký majetek v Ohrozimi, Žešově a Otaslavicích panu Janu z Pernštejna , pánu na Plumlově, což bylo vepsáno do zemských desek roku 1530.


Osudy Krumsína pak byly natrvalo spojeny s osudy plumlovského panství a krumsínská tvrz beze stopy zanikla ještě před koncem 16.století. Roku 1599 už o ní není žádná zmínka. Ovšem podobný osud stihl přemnoho tvrzí, jež přestaly být obývány svými majiteli. Další významnou, zachovalou listinou je potrvrzení nemovitostí, které patřily obci Vratislavem z Pernštejna r. 1571


Za třicetileté války r.1620 zanikla v Krumsíně fara, která se připomíná již r. 1349. Farnost byla spravována z Mostkovic. Noví držitelé Plumlova, knížata z Lichtenštejna, sice později v obci opět zřídili nejprve exposituru r.1766 a později i kuracií, ale obnovení fary se Krumsín dočkal teprve roku 1843.


V obci stál dřevěný kostel, kdy byl postavený se neví, byl zbořený v roce 1865 v úterý po pondělí Velikonočním. Byl dlouhý 24 sáhů, 2 střevíce a 6 coulů.Oprava na tomto kostele byla provedena dle záznamů v roce 1571. V letech 1866 - 1867 pak byl postaven nový, nynější kostel na místě starého románského kostelíku. Je zasvěcen sv. Bartoloměji. Nový chrám je postaven v novorománském stylu a má tři oltáře. Hlavní oltář nese obraz sv. Bartoloměje.

Nový kostel sv. Bartoloměje byl vysvěcen v roce 1868. Okolo starého kostela byl hřbitov, zrušený v roce 1835. První zvony byly pořízeny v roce 1883, v době první světové války byly sundány. V roce 1927 byly pořízené a vysvěcené zvony nové, které v době druhé světové války byly sundány a použity pro válečné účely (2. 4. 1942).

 

K pamětihodnostem patří kříž před kostelem,který je zapsán na seznamu kulturních památek.

 

podle historických materiálů

 

V rámci oslav 650. výročí obce vroce1999 se zastupitelstvo rozhodlo, aby po staletích získal Krumsín své symboly - znak a prapor. Návrh zpracoval přední český heraldik Jiří Louda, který je mimo jiné také autorem znaku ČR a standarty prezidenta ČR. Podvýbor Poslanecké sněmovny pro heraldiku v dubnu roku 1999 Loudův návrh odsouhlasil, a tak podle zákona o obcích, starosta Krumsína Mgr. Jaroslav Střelák, převzal 25. května 1999 z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause dekret o udělení znaku a praporu. Dne 21.srpna 1999 byly obecní symboly požehnány olomouckým arcibiskupem Mons.Janem Graubnerem za přítomnosti ministra zahraničních věcí Jana Kavana.


Nový znak obce charakterizuje modrá krokev ve stříbrném štítě, provázená dvěma červenými půlměsíci rohy vzhůru a dole černou zubří hlavou s červeným jazykem a zlatou houžví v nozdrách. Heraldik Jiří Louda vycházel při návrhu znaku z historických pramenů. Půlměsíc měli v erbu první vladykové, kteří v Krumsíně hospodařili (1349). O sto let později získali krumsínskou tvrz vladykové Šarovcové z Šarova, v jejichž erbu byla krokev. Ti roku 1527 prodali tvrz, obec Krumsín a několik sousedních vesnic pánům z Pernštejna, kteří všechno připojili ke svému plumlovskému panství. A právě Pernštejnové měli ve svém erbu zubří hlavu. Součástí symboliky obce je také prapor, který je zjednodušením znaku. Je na něm vynechána krokev, naopak vyniká zubří hlava jako symbol nejvýznamnějších držitelů Krumsína v době předbělohorské pánů z Pernštějna.

 

Zdroj: http://www.krumsin.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Olomoucký kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2