Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Krnov (Jägerndor)

Při uvažování o dějích, které se odehrávaly v prostoru dnešního Krnova a jeho okolí, nám jistě přijde na mysl i otázka vzniku našeho města. Odpověď je složitá a při jejím hledání musíme souhlasit, že „dějezpytec vysílá otázek na tisíce nadarmo do temné hluché noci věkův minulých a zableskne-li se mu tam něco porůznu, bývá často chybno, světlo li jest, anebo jen bludička“. Také u Krnova se v prvních stoletích 2. tisíciletí setkáme s bludičkami kolem jeho vzniku a jen občas se zableskne i historické světlo. Jsme odkázáni na prameny vypovídající o dávno uplynulých událostech. Pokusme se najít o tak dávné době řešení, co nejvíce odpovídající tehdejší skutečnosti.
Víme, že přírodní podmínky v Krnovské kotlině byly pro život člověka příznivé. Úrodná sprašová půda, dostatek vody i ryb ve dvou řekách, v lesích zvěř a okolní vyvýšeniny vhodné k obraně, osídlené již od doby kamenné. Bylo jen otázkou času, kdy i v místě dnešního Krnova vznikne významnější lidské sídlo.
V 11. a 12. století probíhalo osídlování podél řek Opavy a Opavice domácí slovanskou kolonizací, pravděpodobně většinou z Poodří. Krnovský městský historik Julius Pleban píše o tom, že Krnov „v oné době mohl být slovanskou vsí, v 11.a 12. století pravděpodobně také městem, ležícím na zemské cestě vycházející z Olomouce, přes Bruntál, Zátor územím Kyrnov vedoucí“. Slovanskou osadu zde můžeme jako sídlo řemesel a obchodu při přechodu přes dvě řeky na důležité cestě z Moravy k Odře a do Pobaltí s velkou pravděpodobností opravdu předpokládat. Ovšem ještě bez středověkého práva a privilegií. Bohužel písemných dokladů o tom není. Nepřímo tento názor podporuje listina českého krále Václava I. z roku 1240, o níž bude psáno ještě dále. Trhové osady v té době bývaly otýněny, tj. opevněny, aby byly chráněny před nájezdy a loupežemi.  
Do osídlení kraje rušivě zasáhlo tažení tatarských, někdy zvaných též mongolských, nájezdníků po jejich porážce u Lehnice 9.4.1241 Jindřichem Slezským. Latinská báseň neznámého skladatele je líčí takto:
Krev matek se proudem valí,
úděs dívčí půvab pálí,
chlapcům na rtech tuhnou slova
a smrt z meče zločincova
ani starých nešetří.
Při hledání cest na Moravu táhli Tataři severně od podhůří Jeseníků na rychlých pochodech se svými kibitkami a malými koníky. Po nich zůstaly poničené a zpustošené vesnice. Poté následovala druhá kolonizace s většinovou účastí osídlenců přišlých z německých zemí, na Krnovsku zvláště asi z Durynska.
K poznání 11. až 13. století se obraťme na dokumenty. Listinný materiál k dějinám počátků Krnova lze rozdělit do tří skupin. V první budeme zkoumat takové, jejichž pravdivost nelze uznat, ve druhé listiny zčásti věrohodné a ve třetí prameny naprosto prokazatelně pravdivé.
Do první skupiny lze zařadit pověsti o počátcích města Krnova, které kolovaly mezi jeho obyvateli. Vycházely z toho, že v zápiscích měšťana Ignáce Klementa (1820-1870) byly záznamy o nalezení privilegia císaře Jindřicha Ptáčníka, vydaného 27.5.936 na hradě Merseburg, v pravé věži kostela svatého Martina. V něm se mělo uvádět, že na věčnou paměť porážky Hunů mělo být založeno město Jägerndorf (Krnov) a každý, kdo si v něm postaví dům, nemusí třicet let platit žádné poplatky. Toto privilegium se nedochovalo a kostel i věže vyhořely roku 1779. V modlitební knize Anny Schmidtové byl uveden rok 932. Opavský kronikář Erasmus Kreuzinger ve své kronice datum posunul dokonce do roku 926. Další pověst vyprávěla, že v roce 1082 byla v Krnově postavena radnice a uvádí dokonce přesnou částku nákladů na stavbu: 136 zlatých. V té době ovšem o samosprávě měst nelze vůbec mluvit.
Údaje o tak brzkém založení Krnova byly velmi lákavé. Důvěřivci těmto pověstem věřili a v polovině 30. let minulého století dokonce pomýšleli na oslavy tisíciletí založení města. Před ostudou zachránila Krnov městská rada, protože šlo o pověsti odvozené z díla Abrahama Hosemanna (1571-1617) Dějiny města Krnova. Ten zpočátku působil jako dějepisec na pražském dvoře císaře Rudolfa II. Pak musel odtud odejít a psal dějiny měst za odměnu. Aby od svých chlebodárců získal co největší částku, nehleděl na historickou pravdu, historii přikrášloval a také si úplně vymýšlel. Psal též dějiny Hlubčic a Opavy. Byl odhalen již svými současníky a nazván lhářem. K falzům je třeba přiřadit i to, které pochází od moravského historika Bočka. Bylo zařazeno do 3. dílu Kodexu moravských listin s uvedením jména Kirnow.
První skupinu s nepravdivými údaji musíme tedy z dějin města Krnova vyloučit. Složitější to bude s takzvanou Chařovskou listinou z druhé skupiny, pocházející z roku 1221.

Zdroj: www.krnov.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Moravskoslezský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2