Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Kobylí (Kohlbach)

1900 - rozloha obce 2116 ha, z toho 1597 ha polí, 96 ha luk, 16 ha zahrad, 64 ha vinic, 46 ha pastvin, 216 ha lesa; stav dobytka: 90 koní, 740 kusů hovězího a 980 kusů vepřového dobytka;

- v obci bylo 391 domů a 1801 obyvatel (882 mužů, 919 žen), z toho 1781 Čechů; podle náboženství 1756 katolíků, 28 evangelíků a 17 izraelitů;

- větší počet občanů (asi 83) i celé rodiny - část zadlužena - odjeli hledat lepší život a za prací do Ameriky;

- zřízen obecní chudobinec u obecní hospody;

- bylo pozorováno sesouvání půdy mezi Čejčem a Kobylím na polích "Strže" směrem "K jezeru", dále na Suchém řádku a pod kostelem poblíž Mlsova; také sjel kus farské zahrady;

- o vánocích (26. 12.) došlo k tragické události - při čištění zbraně byl zastřelen svým 14letým bratrem František Mikulica, syn podsedníka;

- ustaveno družstvo ke zřízení vodovodu do středu obce;

- vysázena "Suchořádská zmola" a podsázen obecní les nad "Kašňáky" - sazenice byly zdarma od zemské školky

- v zápisech Kobylí uváděno jako Kobyly i Kobylí

- byla vydána v Olomouci kniha Augusty Šebestové "Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky", která obsahuje rozsáhlý etnografický materiál z obce Kobylí a jejího okolí;

- byla postavena nová poštovní budova č. 258 na dolním konci vedle obchodu V. Bezděka, místo poštmistra přijala opět Augusta Šebestová, kterou přechodně zastupovaly Anna Denková, Fanny Russinová a Antonie Rossbachová; na počátku 20. století - došlo k postupnému vystěhování do Ameriky 83 osob (do konce roku 1903). Prvními zdejšími vystěhovalci byli Marie Otáhalová a její bratr, kteří pracovali ve Vídni a po nich následoval Antonín Bauer. Naprostá většina odešla do Texasu.

v první polovině 20. století - byli jako faráři ustanoveni: Tomáš Pekař (1904-1911 - byl přeložen do Velkých Pavlovic), Josef Süssmeyer (1911-1917), František Martínek (v letech 1904-1907 jako kaplan, od 1917-1956 farář, od 1939 též děkan hodonínský a konsistorní rada)

1901 - 27. 4. - provedena výsadba 1500 vrbových proutků u "Studýnek", které získal radní Josef Borovička od hospodářského spolku Hustopeče;

- v obci bylo 205 sirotků (12 úplně osiřelých, 161 poloosiřelých a 32 nemanželských=polosirotků);

1902 - vznikla místní Raiffeisenka;

- zahájena první sbírka na Národní divadlo v Brně (dům od domu chodily industriální učřitelka Marie Šimonová, choť učitele Růžena Bínková, Marie Mrštíková roz. Bezděková a Augusta Šebestová

- lidová knihovna v Kobylí byla rozdělena na dvě filiálky: na vrchním konci půjčovali knihy sl. Marie Sedláčková a Petr Mikulica, pokrývačský učeň, na dolním konci pak p. Marie Sichová a Josef Bunč, dělník. Dosud půjčovali knihy učitel Edvard Klimeš a později Augusta Šebestová. V fondu knihovny bylo asi 400 knih.

- rozhodnuto vyoplácet kostelníkům 200 korun z obecní pokladny místo koledy;

- poblíž nádraží zřízen sklad uhlí z českých dolů dubňanských chalupníkem a tesařem Františkem Fridrichem. Po něm převzal agenturu dolu rolník Petr Pátek. Agenturu německé Dubňanské uhelné společnosti měl truhlářský mistr Antonín Franc. Sklad kamenného uhlí a sklad stavebního dřeva u nádraží měl také kolářský mistr Matěj Müller.

- 21. 2. - byl kopnut koněm 20letý čeledín F.M. u podsedníka J. K. tak nešťastně, že po 2 dnech utrpení skonal;

- 9. 8. poprvé přijely do Kobylí houpačky se 6 lodičkami. Osmnáctiletý B. Ž. chtěl napodobit bravurní kousky zřízenců podniku, ale spadl tak nešťastně, že se zranil na tváři a zlomil si nohu.

1903 - podle Památní knihy kobylské bylo v obci 5 obchodů (Vladimíra Bezděka, Rudolfa Bauera, Terezie Weiglové (na konci židovy uličky), Morice Weigla a Emanuela Weigla (na vrchnim konci), které kromě obchodu Bezděkova byly spojeny s nálevem kořalky; 2 hostince - U zlatého lva (Václava Nejdlíka na dolním konci) a obecní (uprostřed dědiny); dále byli v obci tito řemeslníci: 4 truhláři, 3 koláři, 2 kováři, 5 krejčích, 14 obuvníků, 2 perletáři, 8 zedníků, 4 pokrývači, 2 pekaři, 5 tesařů a l bednář;

- tragedií roku bylo utopení dvouletého chlapce v putýnce vody, který byl ponechán bez náležitého dozoru;

- obecní hostinec pronajat po Františku Samcovi Petru Jedomkovi;

- k zalesňování Suchořádské zmoly a obecního lesa a pod kostelem vysázeno na jaře 8000 borových a akátových sazeniček, které zdarma obdržela obec od zemské školky;

1904 - provedena nouzová stavba silnice přes dědinu;

- provedena výsadba ovocných stromků, zejm. jabloní, kolem silnice k Terezínu místo akátů. Stromky zajistil radní Josef Borovička (čp. 88) ze školky v Lednici;

- obecní kronika uvádí v přírodě velký výskyt housenek;

- Občanská záložna s. s r.o. měla 463 členy s vloženými podíly

- na Jihomoravské hospodářské, průmyslo-živnostenské a národopisné výstavě v Kloboukách byli vyznamenáni i vystavovatelé z Kobylí. Získali 1 zlatou a 2 bronzové medaile a 16 občanů peněžité odměny.

1905 - ustaven chudinský fond;

- po dvanáctileté službě byl ustanoven Antonín Procházka ředitelem školy;

- 14. 12. stávka zaměstnanců - čeledínů a nakladačů řepy - na dvoře Ostrůvku pro nízké mzdy; po přídavku 30 haléřů za den byla stávka 18. 12. ukončena;

1906 - na dolním konci dědiny u silnice byla postavena obecní váha;

- v květnu bylo započato se stavbou 3 studní pro obecní vodovod;

- shořelo 5 měřic obecního lesa neopatrností hocha vypalujícího suchou trávu;

- bylo vysazeno 4500 lesních sazenic na pustinách - dar od zemské lesní školky;

- při cestě z Hustopeč zmrzl zdejší občan, obuvník J. Š.

- zprávy o počasí a všechny pamětihodné události zapisovali žáci 5. třídy František Bláha, Petr Herzán a Jan Lukáš;

- 18. 2. valná hromada Občanské záložny věnovala ze svého zisku 200 korun na stavbu místního vodovodu, 200 korun na pořízení nových varhan a 100 korun na školní výlety;

- 11. 3. Informoval na folkloristické přednášce okresní adjunkt Kodýtek z Klobouk o zřízení Krajinského muzea v Kloboukách. Na jeho výzvu věnovali občané různé předměty z naší obce, které se dnes nacházejí v této instituci.

1907 - otevřel mlékárnu pan Josef Životský;

- 20. 1. - zahájila v obci činnost sirotčí rada za předsednictví Jana Otáhala. V obci bylo 205 sirotků (12 úplně osiřelých, 161 polosirotků a 32 dětí nemanželských);

- založeny archy pro každého místního sirotka (evidovány byly tři dívky Clára Rychlá, Lucie Kuklová a Marie Petrásková; první dvě byly vypraveny do dívčí zemské vychovatelny v Boskovicích a třetí mentálně postižená do sirotčince v Zašové)

- při prvních volbách podle všeobecného hlasovacího práva získali agrárníci 28, sociální demokraté 24, mladočeši 20, klerikálové 17, státoprávní radikálové 9, staročeši 6, realisté 2 hlasy;

- 10.11. byl zrušen obecním výborem na návrh místní školní rady jednomyslně školní plat a příslušná položka byla zařazena do obecního rozpočtu;

- došlo k rozsáhlé výsadbě 6500 sazenic stromů u Suchořádské zmoly, na pusté straně u koryt, do bývalých vinohradů a humen;

1908 - založena nová Pamětní kniha obce - do r. 1924 ji vedla Augusta Šebestová;

- v obci ustavilo dělnictvo místní organizaci sociální demokracie;

- zřízena první mlékárna;

- 18. 2. - došlo při pohřbu Jana Svobody k tragické události; po spuštění rakve do hrobu jeden z nosičů, věrný druh zemřelého obuvník Antonín Hicl se skácel mrtev k zemi;

- v březnu postavil velkostatek na panském poli u dvora Ostrůvek dělnický domek

- 13. 9. v Kobylí zřízen hasičský sbor

- 1. 12. vznikl místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu - předsedou Vladimír Bezděk (čp.3), jednatelem učitel Antonín Procházka;

- přednostou stanice Leo Špalek;

- na školu byl ustaven jako učitel František Dobrovolský;

- ovocné stromy byl značně ničeny zhoubným hmyzem - bourcem kroužkovým, který se přemnožil a ničil sady, lesy i vinice,. Při likvidaci této pohromy se osvědčila školní mládež, která jako sběrač vajíček, prstýnků a housenek bource vydatně pomáhala při jeho ničení. Nasbírala 46 569 prstýnků a 8,5 l vajíček bekyně.

- na bořetických hodech 26. 7. Nebyla bořetickým chlapcům po chuti návštěva koyblsko chasy. proto ji hnali "Bořečáci" kamením až za dědinu.

1908/9 - zřízen obecní vodovod;

1909 - vinice postihl révokaz;

- v obci ležel o manévrech celý měsíc Hessenský pluk č. 49;

- na okresní náklady postavena silnice od železniční trati (kolejí) až na "Horní konec", ke "Kapli" (k nynějšímu čp. 611);

1910 - v obci 404 domů a 1855 obyvatel

- postavena uprostřed obce další jednopatrová školní budova na někdejším podsedku se zahradou čp.135 původně rodiny Vajbarové; v době prodeje byl majitelem pozemku Žid Emanuel Bass;

- postaven samospádový vodovod ze studní v humnech čp. 92 a 99. Výpusti (stojany) byly zřízeny u domů čp. 127. 139 a proti domům čp. 43, 54, 57, 133 a 146;

- založen Sbor dobrovolných hasičů a postavena hasičská zbrojnice;

- 23. 11. jednáno o vybudování silnice mezi Kobylím a Vrbicí

1913 - založena tělocvičná jednota Sokol; jeho prvním starostou byl Vladimír Bezděk. Členové se scházeli a cvičili přechodně v dolním hostinci, u Bezděků (v domě čp. 3), u Kováříků (čp. 1) a u Ludvíka. Junga (čp. 128);

1914 - 6. 1. - ustavující schůze skupiny Sdružení venkovské omladiny skupina měla v roce 1914 6 schůzí, na první z a nich byli zvoleni činovníci: protektorem P.J. Süssmayer, předsedou Josef Štika, místopředsedou Františka Bulová, jednatelem František Dufek a pokladníkem Josef Pešl. 6. 1. 1915 byl zvolen nový výbor - předsedou Josef Borovička, místopředsedou Marie Borovičková, jednatelem Antonín Máčal, pokladníkem Bartoloměj Vykydal.

24. 1. Byla další činnost spolku přerušena smutnou dobou válečnou.

1914 - 1918 - na bojištích první světové války padlo 49 kobylských občanů;

- z Kobylí byl největší počet legionářů z bývalého hejtmanství hustopečského, i když velikostí a počtem obyvatel obec nebyla největší; v ruských legiích bojovalo 21 legionářů, v italských legiích 5 legionářů, ve francouzských legiích 3 legionáři;

- z války se vrátilo 34 občanů jako váleční invalidé, 4 z nich na následky invalidity v letech 1919 - 1922 zemřeli;

- vojenskými zběhy byli: Augustin Vojtěšek (*1898) z čp. 56 - utekl z vlaku u Podivína; Josef Tlach (*1889) z čp. 423 - utekl při zatýkání přes střechu domu čp. 23, kde se skrýval u manželčiných rodičů;

1915 - 3. 9. - bylo odvedeno do válečné služby 31 občanů ve stáří 43-50 let;

1917 - 3. 3. - provedena vojenská rekvizice na zásoby potravin. Vojáci 81. jihlavského pěšího pluku se chovali velmi slušně, nalezené zásoby lidem nebrali, ale upozornili je na lepší uschování;

1918 - z císařského hospodářství byl založen Státní statek v Kobylí v majetku státu, v péči ministerstva zemědělství jako součást státního velkostatku Hodonín v letech 1919 - 1951; posledním správcem císařského dvora byl Němec p. Stolla, novým správcem už státního statku v roce 1919 p. Zedníček;

1918 - 1938 - prvenství v politickém životě obce náleželo lidové straně ostře sledované stranou agrární;

1920 - počet domů v Kobylí 407;

- starostou obce Augustin Otáhal (čp. 147)

- 14. 2. - založena místní skupina "Družiny čs. válečných poškozenců" na návrh Stanislava Jangla. Měla 62 členů. Předsedou byl zvolen Augustin Michna, dalšími funkcionáři Petr Chytka, Jan Čejka, Stanislav Jangl a Petr Mikulica;

- 18. 4. - volby do poslanecké sněmovny: účast voličů 914, z toho 42 mužů, 194 žen. Hlasy dostaly tyto strany: lidová strana 419, republikánská 421, sociální demokracie 42, národně demokratická 10, živnostenská 9,česká strana sociání 4, po 1hlase německá sociální demokracie, Modráčkova strana, Německá svobodomylsná a židovská.

- 25. 4. - voleb do senátu se zúčastnilo 721 voličů, z toho 375 mužů a 416 žen. Hlasy získaly: strana lidová 359, republikánská 358, sociální demokracie 44, národně demokratická 11, národně socialistická 7, živnostenská 6 a německá svobodomyslná 2.

- v srpnu se vraceli poslední zajatci domů z Ruska;

- 7.-8. 9. - došlo k samovolnému zabírání půdy velkostatku v rámci první pozemkové reformy;

dvacátá léta - v obci zakládány organizace politických stran. Největší vliv měla strana lidová, dalšími stranami v obci byli strana republikánská, sociální demokracie, živnostenská a národně socialistická. I jiné strany zde měly své přivržence.

1921 - v obci žilo 2208 obyvatel, z toho 2205 Čechů;

- počet domů v obci 417;

- 15 . 5 - velké celostátní manifestace republikánské strany a Domoviny za účelem správného řešení pozemkové reformy se z Kobylí zúčastnili Josef Otáhal (čp. 237), Josef Žalkovský (čp. 386), Václav Šťavík (čp. 40), Martin Rusňáík (čp.309), Karel Raška (čp. 395), Tomáš Lanžhotský.

- 10.-11.10. v rámci generální stávky zemědělského dělnictva se stávkovalo i na státním statku v Kobylí;

- 19.-23.10. stávka za mzdy na velkopavlovickém velkostatku, také na dvoře v Kobylí;

- vznikla v obci místní skupina Komunistické strany Československa ;

- byla vyhlášena částečná mobilizace vojáků-záložníků k ochraně státu při Karlově puči v Maďarsku;

1922 - 1936 - na prostranství "U lípy" se konaly sokolské hody; bylo to místo, kterým kdysi procházela hlavní cesta z "Horního konce" na "Dolní konec" vesnice, jež byla údajně vroubena ovocnými i užitkovými stromy. Prostor "U lípy" sloužil také k dětským hrám, zábavným kočovným společnostem (kolotoče, střelnice, provazochodci aj.), k cvičením a slavnostem místních spolků.

1923 - 13. 3. - Státní statek měl 17 čeledínů (pro 12 párů volů a 5 párů koní), 12 sekáčů (i z Brumovic a Terezína) a 25-30 děvčat "akordnic" (i z Brumovic);

- v obci zřízena dětská poradna;

- zavedeno pravidelné půjčování knih v obecní knihovně umístěné v nové škole; této činnosti se nezištně ujali učitelé manželé Eklovi, paní Marie Gröslová a několik dalších obětavých žen;

1924 - obcí projel první prezident-Osvoboditel ČSR T. G. Masaryk na cestě po jižní Moravě z Čejče k Velkým Pavlovicím.Krátce se zastavil u domu čp. 274, kde byl tradičně přivítán podáním chleba a soli a krátkým proslovem. Prezident poděkoval za přivítání všem přítomným a popřál jim hodně úspěchů do dalších let;

- založeno Vodní družstvo za účelem odvodnění přemokřených pozemků. Celkové náklady byly uhrazeny subvencí ze státních prostředků;

- Státní statek prováděl odvodňování svých polí samostatně jednak otevřenými příkopy, jednak odvodňovacím kanálem zvaným lidově "Smraďula", do něhož vyúsťovala část svodů. Odtud se voda přečerpávala do Svodnice, jejíž hladina byla na vyšší úrovni;

- obec získala od Státního statku tzv. "Horní Zelničky", tj. polní trati od "Lípy" do železniční trať. Pozemky byly rozděleny na stavby pro občany. TJ Sokol získala místo pro zamýšlenou stavbu sokolovny;

- bylo postaveno několik domů na obecních pozemcích v tratích "Pod padělky", "Na skále" a "U větřáku". Velkou oporou stavebníkům byla Občanská záložna svými půjčkami s přiměřeným úrokem;

- postavena nová silnice z obce směrem k polím "Na skále" a vydlážděn příkop v "Herzánově uličce";

- připravovalo se provedení pozemkové reformy, do níž zasáhlo nepříznivě proti občanům Kobylí rozhodnutí Pozemkového úřadu přidělením některých kobylských pozemků okolním obcím;

1925 - založena tělocvičná jednota Orel;

- u Svodnice byl postaven nový válcový mlýn Františkem Lesou z Mutěnic na naftový pohon;

- obecní hostinec byl prodán manželům Kadlecovým. Na hospodě zůstala pro obec služebnost ponechání místnosti pro úřad, místnosti pro zasedání, místnosti chudobince, právo skladovat na půdě krmivo pro obecní plemeníky, vchod do hostince s právem užívat sociální zařízení (záchody). Kadlecovi si vyžádali povinnost od obce pořádaní všech veřejných prodejů, pronájmů apod., prováděných pod správou obce v zakoupeném majetku;

- sokolové postavili na zakoupeném místě sokolovnu. Materiál na stavbu poskytli členové Sokola a příznivci z řad občanů a hlavně členů Republikánské strany a Domoviny, jejichž mluvčí byl Josef Otáhal (čp. 447). Uvedené organizace získaly právo bezplatného užívání sálu na své akce za náhradu vzniklých nákladů. Zásluhu o postavení budovy a její udržování v prvních letech měli br. Josef Žalkovský, rolník (čp. 276), pokladník Sokola a br. Ondřej Pátek, člen rady obecního zastupitelstva (čp. 221), sokolník;

1926 - zahájila činnost pokračovací učňovská živnostenská škola pro učně z Kobylí a okolí. Vyučovalo se jednou týdně;

- postaven nový poštovní úřad s bytem pro vedoucího poštovního úřadu;

- byla postavena nová hasičská zbrojnice;

- v sokolovně bylo zavedeno promítání němého filmu, které bylo doprovázeno hrou na klavír;

1927 - 13. 2. - začala stavba přívodu elektrického vedení a 17. 7. byl do obce přiveden první elektrický proud. Vysoké vedení bylo vedeno až po transformátor uprostřed obce proti domu čp. 52. Počáteční krok elektrifikace vedl k zavádění elektrického proudu do jednotlivých domů ke svícení i k dalšímu užívání v zemědělství i jiné výrobě. Byl to významný krok k mechanizaci všech druhů prací;

- počet domů činil 495;

1928 - "U lípy" byla velká důstojná oslava 10. výročí vzniku Československé republiky;

1929 - starostou obce Petr Sedláček (čp. 91);

- začal se projevovat nástup celosvětové hospodářské krize;

- 1. 5. - se kobylských hodů zúčastnili významní představitelé republikánské strany - poslanec František Staněk, úřadující místopředseda, poslanec Jaroslav Marha (resp. Dominik Nejezchleb), reprezentant našeho volebního kraje aj.

1930 - v obci bylo 527 domů s 2208 obyvateli, z toho 2205 Čechů;

- zřízeno stavební družstvo a dvě hospodářská družstva;

1930 - 1935 - na podporu nezaměstnanosti bylo provedeno velké stavění silnic a cest v obci i do polí. Dlužným pachtýřům obecních polí byla poskytnuta možnost nájem si odpracovat. Materiál na stavby byl použit z obecní skály (za čp. 98) i ze soukromých lomů. Postupně byly postaveny silnice Vývozek, Čaganov, Zahrady, Mlsov, Dvorce, Baráky a k Mikulášku. Těmito úpravami cest a zvýšenou kritikou různých zlozvyků se zvýšila čistota obce, schůdnost cest, odtok vody, odpadu a močůvky i vody ze silážních jam v zastavěné části obce;

1933 - zřízeno kino v sokolovně ?

1934 - zrušena "luža" - nádrž k zachycení přívalových vod a kalů, sloužící i k plavení dobytka (za současným obecním úřadem) při stavbě nynějšího Katolického domu;

- na schůzi u Budíků byl založen Všesportovní klub a pro jeho činnost byla vybudována hřiště pro kopanou a odbíjenou na "Kapli" (U studýnek"). Menší plochu pro zřízení hřiště byla obcí poskytnuta i za domem čp. 589. Aktivními členy výboru byli také obchodník František Macháček, učitel Karel Berger a bratři Bedřich a Walter Weiglovi.

1935 - otevřen modernizovaný válcový mlýn p. Františka Lesy;

- postaven svépomocí a obětavostí části občanů Katolický dům;

- provedena kanalizace od čp. 77 dolů obcí k čp. 218 a zároveň s touto úpravou obce byla zavezena rokle (zmola) v průměru 3 m hluboká a až 10 m široká, táhnoucí se od čp. 136 k čp. 381. Touto úpravou vznikla dnešní "náves".

- na silnici byla upravena cesta od železniční trati po Mikulášek, která byla "utopená" a na most přes Svodnici se jezdilo do kopečka;

- zřízena pila;

1937 - kino zahájilo promítání ozvučených filmů - první promítaný film "Jánošík";

- zřízena pamětní deska na zdi kostela občanům padlým v první světové válce;

- zřízena provozovna (filiálka) Vinařského družstva VINOPA ve Velkých Pavlovicích;

- druhé vinařské družstvo zakoupilo v ulici "Pod padělky" dva domy, kde postavilo velký sklep a následně pak v dalších letech provozní vinařské budovy;

- rozhodnutím obecního zastupitelstva začala "U lípy" pořádat své hody TJ Orel; Sokol byl odkázán na pořádání hodů do své zahrady do prostoru podstatně menšího;

1938 - v obci žilo 2208 obyvatel;

- 21. 5. - vyhlášena částečná mobilizace; k obraně vlasti nastoupilo celkem 21 občanů, z toho 16 občanů ročníku 1913 po základní službě a 5 starších občanů - vojenských odborníků. Na Kobylím vrchu "Homole" byla zřízena protivzdušná hláška (pozorovatelna) s trvalým telefonním spojením a službou. Posádka byla ubytována v obci;

- současně s touto mobilizací vypukla celostátně slintavka a kulhavka, která ve značné míře způsobila onemocnění hovězího i vepřového dobytka a koz, která znemožnila používání krav k potažní práci i omezila možnost používání mléka jako potraviny;

- ve školním roce 1938/39 navštěvovali obecnou školu 333 žáci (176 chlapců a 157 dívek), koncem školního roku se počat žáků zvýšil na 357 (184 chalci a 173 dívky);

- 23. 9. vyhlášena všeobecná mobilizace; mimo vojáky do 40 let narukovali určení specialisté, důstojníci v záloze, vybrané dopravní prostředky a koně. K doprovodu koní do Hustopeč musela obec vyslat muže-nevojáky; byli to Theodor Lanžhotský (čp. 73), Vladimír Petrla (čp. 163) a Rudolf Švásta (čp. 316);

- říjen - při odsunu vojska ze Sudet přišel do Kobylí Bzenecký dělostřelecký pluk z Dolních Dunajovic, který zaujal nové palebné postavení v dolině pod kostelem. Koně a vojáci byli ubytováni u občanů. Kobylští rolníci pomáhali také svými potahy při stěhování zásob Hospodářského družstva z Hustopeč do Bořetic.Současně se přistěhovalo ze zabraného pohraničí i několik rodin a bylo jim zajištěno bydlení. Později přibyly do obce i rodiny našich občanů ze Slovenska a bylo sem převeleno i několik četníků;

- četnická stanice byla umístěna na poště v prvním poschodí;

1938 - 1945 - okresní správa byla z Hustopeč, které se staly součástí Sudet, přeložena do Židlochovic, později bylo Kobylí začleněno do okresu Hodonín;

1939 - po vytvoření Slovenského státu 14. 3. Bylo našim vojákům znemožněno vracet se z Podkarpatské Rusi přes Slovensko. Cestovali proto přes Rumunsko, Jugoslávii a Rakousko; byli to Tomáš Blaha (čp. 141), Ludvík Řačák (čp. 62) a Josef Kučera (čp. 373);

- starosta Petr Sedláček (čp. 91) ze zdravotních důvodů předal část svých povinností Petru Mikulicovi (čp. 460);

- jako vedoucí polesí byl jmenován bývalý příslušník pohraniční stráže Rozner, který se horlivě zapojil do Národního souručenství jako Čech, po roce však byl z něho Němec, který odešel z obce (údajně do armády);

- 19. 4. nastoupil na obecnou školu učitel Antonín Jareš, který od r. 1932 působil na Podkarpatské Rusi a musel odtud odejít;

- 30. 4. - na trvalý odpočinek odešel řídící učitel Bedřich Ekl a správou školy byl pověřen učitel Antonín Přinesdom;

- 25. 6. - obecní zastupitelstvo se usneslo požádat o zřízení újezdní měšťanské školy v Kobylí (pro Kobylí a Vrbici); později 24. 8. Byla žádost změněna na zřízení měšťanské školy neújezdní jenom pro obec Kobylí;

- 5. 8. - zemřel na otravu krve (po zhnisání pohrudnice, žlučníku a slepého střeva) žák IV.B třídy obecné školy Petr Pavel Novák

- od 1. 9. nastoupila na zdejší škole po propuštění učitelů ze Slovenska učitelka Marie Borutová, místní občanka

1940 - otevřen 1. ročník měšťanské - hlavní školy; prvním ředitelem byl p. Jaroslav Magni a učitelem p. Josef Havlát z Čejkovic;

- fúzovala Občanská záložna a Raiffeissenka;

1942 - skončila činnost kruhové cihelny;

- koncem března - podle zákonů přejatých z Říše byly při židovském holocaustu vystěhovány dvě židovské rodiny Weiglů (11 osob). Přes soustředění v Brně přijely 4.4.1942 do Terezína. Zde zemřel 16.6.1942 Michael Weigl (* 21.1. 1869); ostatní příslušníci rodiny byli odsunuti (až na Růženu Weiglovou *25.7. 1874) do vyhlazovacích táborů již v dubnu 1942 (do Rejowiece 5 osob 18.4. 1942, do Izbicy nebo Lublinu 4 osoby 27.4.1942). Růžena Weiglová byla deportována 19.10.1942 z Terezína do Treblinky, vedle Osvětimi největšího hitlerovského vyhlazovacího koncentračního tábora v Polsku. Datem odjezdu na východ informace o členech Weiglovy rodiny končí. Přesná doba úmrtí a místa smrti nejsou známa. Z Weiglovy rodiny přežil jen Walter Weigl ze smíšeného manželství, který byl vězněn v táboře ve Svatobořicích.

1943 - odvlečeno do koncentračního tábora také šest dětí Bernátkových ze smíšeného manželství ve věku 5 až 13 let. Jejich otec Bernátek patřil domovským právem do naší obce a při odtržení Slovenska od republiky byl nucen přijet do protektorátu. Rodina bydlela na sklepě nad parkem (čp. 98). Matka byla Rómka. Z tohoto důvodu byly děti z příkazu místními četníky odebrány obci. Matka s nejmenším dítětem byla tehdy na tajné návštěvě na Slovensku a tím se zachránili a přežili válku. Odvlečené děti zahynuly pravděpodobně v Osvětimi. Poslední zpráva o nich je z 31. 5. 1943.

1940 - 1945 - za protiněmeckou činnost byli uvěznění: dočasně učitel Karel Berger (*1902) a Jaroslav Jílek (*1913) z čp. 4, a do konce války Antonín Křivka (*1901) z čp. 107, jehož bratr odešel do Anglie a vrátil se jako člen osobní stráže prezidenta Beneše (po roce 1948 byl zatčen a popraven za "protistátní činnost". Nuceným nasazením na práci v říši, tzv. totálním nasazením, byli masově postiženi příslušníci ročníků 1921 a 1924. Někteří byli zařazeni i do jednotek Todtovy organizace, např. Zdeněk Klivar (*1922) z čp. 222, Karel Novotný (*1923) z čp. 564, Jaroslav Bárta (*1921); všichni se vrátili až po válce ze Švédska, kam uprchli z Němci okupovaného Norska). Za černý trh byli potrestáni a nevrátili se: Ondřej Češek (*1902) z čp. 483 - zemřel v Bautzenu a Martin Novotný (*1892) z čp. 564. Někteří se vrátili až po ukončení války.

Za druhé světové války - v Kobylí bylo 7 telefonních účastnických stanic;

1945 - 8. 3. - starosta Antonín Sedláček se vzdává úřadu

- 7. 4. - na obecní váze na dolním konci byla vyvěšena jména místních fašistů a keťasů; o keťasech se v obci mluvilo, obec byla dokonce označována jako keťasská dědina. To si ale občané nezasloužili.

- 9. 4. - bylo patrné, že se blíží fronta, při náletu na okolní obce - na vojsko tam ubytované a projíždějící, byla shozena i jedna fosforečná bomba, která nezpůsobila žádnou škodu;

- 14. 4. - v sobotu ve večerních hodinách byla osvobozena obec Rudou armádou, která do obce pronikla od Vrbice a celou ji bez boje obsadila až po Svodnici. Po průzkumných hlídkách přišly další jednotky, hlavně jezdecké oddíly Malinovského armády. Ubytovaly se v obci, koně byli umisťováni ve dvorech a uvolněných stájích, vojáci se ukládali k odpočinku podle daných možností. Prvním těžce zraněným občanem již večer 14. 4. byl učitel Karel Berger (+16.61945);

- 15. 4 . - v neděli ráno pokračovaly masově jezdecké oddíly i se zásobovacími vozidly v nástupu na Brno. Fronta byla krutá, ale v obci k boji nedošlo. Německá vojska se stáhla a ustupovala těsně před Rudou armádou ve směru na Němčičky, Morkůvky a Boleradice. Obec byla bombardována na několika místech i ostřelována z leteckých kulometů, hlavně ale cesty k lesu a shromaždiště vojsk, např. u mlýna, u sokolovny, Suchý řádek, Zelničky, i na polních tratích Odměrky, rozcestí pod Vígrunty apod. Byli mrtví a ranění vojáci i civilisté místní občané. Odhaduje je padlo v kobylském katastru přes 100 vojáků a mrtvých koní zůstalo v lese na 500. Bojovalo se tvrdě v naší blízkosti po dva dny, pumy a granáty dopadaly i na naši dědinu, ale škody na staveních mělo jen několik jedinců.

- 16. 4. - z mostu přes Svodnici se zřítil tank Rudé armády při nástupu k lesu směrem na Brno. Jeho posádka - dva vojáci - zahynuli a byli pohřbeni v zahradě dnešního domu čp. 22. Otec velitele tanku sloužící v zásobovací jednotce v Brně přivezl synovi pomníček, který je dnes umístěn na přemístěném hrobu před domem čp. 493. V těžkých bojích u obce padli 103 rudoarmějci;

- v dubnu vznikl v obci frontový Revoluční národní výbor, jehož sídlo bylo v bývalé radnici, v květnu pak se tento samosprávný orgán konstituoval ze čtyř povolených politických stran. Předsedou obou těchto orgánů byl Petr Mikulica (čp. 460). Po jeho odstoupení se stal předsedou Národního výboru učitel Jaroslav Kratochvíl (čp. 582);

- 19. 4. - na Mlsov spadly tři bomby;

- v květnu se započalo se stavbou letiště na pozemcích státního statku za Ostrůvkem (na dvanáctém) a zároveň se budovaly kryty a palebná postavení na obranu letiště. Plánovaná obsluha letiště - piloti bydleli po domech v Kobylí a Brumovicích, mužstvo ve dvoře Ostrůvku a v sokolovně, a to až do listopadu 1945;

- 10. 5. - slavnostně oslavováno ukončení války průvodem obcí a shromážděním "U lípy", kde promluvil předseda NV Petr Mikulica a rusky učitel Jaroslav Kratochvíl;

- obec opět administrativně příslušela do okresu Hustopeče;

1945 - 1946 - do pohraničí přesídlilo z Kobylí po ukončení 2. světové války 75 rodin, zpravidla manželské páry, zcela výjimečně jedinec,nejvíce 13 do Zaječí a 12 do Dolních Dunajovic, do Pavlova a Dolních Věstonic po 3 rodinách;

- zanikl tzv. "Švink" - studna o šíři přes 5 m, která sloužila k napájení dobytka a zásobování vodou hospodářství, která neměla svou studnu, nebo v případě sucha. Švink nevysychal. Během fronty byly proti Švinku v hruškovém sadu velké sklady munice. Pro důvodné podezření, že střelivo bylo naházeno při odvozu neodpovědně do této studny, upustilo se od jejího vyčištění a došlo k jejímu zrušení.

1946 - v obci trvale žilo 2282 obyvatel ;

- po volbách 26. května byl zvolen předsedou Místního národního výboru Josef Kocourek, malozemědělec (čp. 428);

- 15. 11. zahájil činnost obecní rozhlas;

- zahájilo činnost Vodní družstvo;

- počet účastníků telefonní sítě se zvýšil v obci na 18;

1948 - v Kobylí bylo již 618 domů a 2200 obyvatel;

- při reorganizaci školství byla v obci zřízena šestitřídní obecná škola a střední škola;

- po Únoru byl předsedou MNV Isidor Omasta;

1950 - 19. 1. založeno menšinové Jednotné zemědělské družstvo;

- zřízeno výrobní družstvo DŘEVOSPOJ, při založení měl 33 pracovníků;

- počet obyvatel v obci 2174;

v druhé polovině 20. století - jako faráři administrovali: Alois Smékal (1956-1961), Karel Fandrdla (1961-1970), Oldřich Zburník (1970), Ladislav Pavlica (1970-1991), Josef Večeřa (1991-1996), /avel Haluza (od 1996)

1951 - předseda MNV Isidor Omasta se vzdal funkce pro nemoc a po něm zvolen předsedou MNV Ferdinand Fiala, čp. 109;

1953 - školy se konstituovaly v základní devítileté školu (1.- 9. ročník);

1955 - agenda Kampeličky přešla na poštovní úřad;

- ukončil provoz Lesův mlýn se starou a bohatou tradicí;

1957 - předsedou MNV Karel Sláma, čp. 642;

1958 - místní Jednotné zemědělské družstvo se stalo většinovým;

- družstevní vinice měly rozlohu 77 ha, tj. byly třetí největší v okrese po Velkých Pavlovicích a Velkých Bílovicích;

- v Kobylí zřízena lisovna Moravských vinařských závodů pro závod Velké Pavlovice;

- otevřenou koupaliště "Riviéra";

- zavedena autobusová linka, zřízena zastávka autobusů;

1959 - založeno celoobecní Jednotné zemědělské družstvo;

- řemeslníci se sdružovali v provozovnách místního hospodářství při místním národním výboru;

1960 - obec začleněna do politického okresu Břeclav;

60. léta - prováděly se meliorace a prohloubení koryta Svodnice (Kobylského potoka) a byl postaven přes Svodnici nový most;

- neuváženě došlo k vykácení 30 ha lesa;

- předsedou MNV Ludvík Bula čp. 120;

1961 - v obci 618 domů a 2388 obyvatel; z nich příslušelo 784 k zemědělským družstevníkům, 84 k jednotlivě hospodařícím rolníkům, 1120 k dělníkům, 285 k ostatním zaměstnancům;

- otevřena nová patnáctitřídní školní budova, sloužící na druhém stupni základní školy jako škola újezdní pro děti ze sousední Vrbice a z Brumovic;

- zřízeny Komunální služby; počet pracovníků při založení 26;

1963 - JZD vlastnilo 1035 ha půdy a mělo 531 stálých pracovníků;

1964 - provedeny regulace Kobylského potoka - Svodnice;

- předsedou MNV opět Karel Sláma, čp. 462;

1966 - otevřen areál služeb;

1970 - výsadba sadu meruněk na 60 ha;

-počet obyvatel v obci 2266;

1972 - v Kobylí žije 2300 obyvatel;

1973 - otevřeno obchodní středisko Univerzál;

1974 - vznik JZD Družba sloučením družstev v Kobylí a na Vrbici;

1976 - otevřena budova mateřské školy pro 120 dětí;

1979 - počet obyvatel v Kobylí 2326;

1980 - vystavěna budova nynějšího obecního úřadu;

1981 - předsedou MNV František Sedláček čp. 510;

1986 - provedena dostavba budovy základní školy;

1989 - bylo rekonstruováno kino;

1990 - starostou Jaroslav Otáhal, čp. 54;

1991 - při posledním sčítání lidu žilo v Kobylí v 647 domech 2103 obyvatel;

1993 - 3. 8. - byla provedena plynofikace obce;

1994 - 1 . 6 . - otevřen pension pro starší občany s ordinacemi pro lékaře;

- starostenským úřadem opět zastupitelstvem pověřen Jaroslav Otáhal (čp.54);

1997 - 29. 6. - v prostorách staré "měšťanské" školy otevřeno Muzeum obce Kobylí;

1997 - 1998 provedena důkladná oprava farní budovy

1998 - starostou obce opět zvolen p. Jaroslav Otáhal.

1999 - rozloha vinic činila 183,30 ha a sadů 197,66 ha z celkové rozlohy katastru obce 2116 ha (orná půda zabírala 1282 ha, trvalé kultury 422 ha, lesní plochy 221 ha a zbytek 189 ha připadal na jiné plochy)

zdroj: http://www.kobyli.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2