Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Kadov (Kodau)

Kadov leží v mělkém údolí Kadovského potoka v závětrné poloze. Nad Kadovem se vypíná ve výšce 367 m n.m. Kadovký kopec (Kadovská hora). Obec se původně jmenovala Chadau. Katastrální rozloha obce je 624 ha. Nedalo obce se nachází Kadovská skála. Je to bývalý vápencový lom, který má přírodní charakter. Roste zde řada vzácných rostlin.
Již v 10. – 12. století existovala v místě dnešní vesnice ranně středověká slovanská osada, zřejmě však pod jiným názvem.  Dokladem jsou archeologické nálezy z mladohradištního období, objevené v roce 1959  na soukromé  zahradě.
První písemná zmínka o obci Kadov je z r. 1235, markraběcí listina z tohoto roku potvrzuje  patronát ženského kláštera v Doubravníku u Tišnova. Z potvrzení vyplývá, že klášter v Doubravníku byl založen v období mezi léty 1228 – 1231 Štěpánem z Medlova. Je nejvýš pravděpodobné, že tento Štěpán byl vlastníkem Kadova a kadovský patronát daroval při založení kláštera. V roce 1440 byl klášter zrušen a patronát přešel na majitele statku.
Štěpán z Medlova náležel k nejpřednějším šlechticům své doby. Byl správcem královských hradů na Děvičkách a v Mikulově. Byl také zakladatelem rodu pánů z Pernštejna. Stejně jako jeho potomci užíval erb se zubří hlavou. Motiv zubří hlavy byl včleněn také do nového obecního znaku. Pernštejnům patřil Kadov více než tři století.
 Jan z Pernštejna prodal Kadov a faru v roce 1545 Zikmundu Valeckému z Mírova (z Miroslavi), kde zůstala obec až do r. 1625, kdy její majitel Hynek Hodický z Hodic byl za účast v povstání zbaven majetku a Kadov byl prodán k panství v Moravském Krumlově knížeti Gundakarovi z Lichtenštejna. Od té doby patřila obec ke krumlovskému panství.
Zdejší kostel, zasvěcený apoštolům Filipu a Jakubu, stojí na  malém návrší. Jeho gotická stavba připomíná 15. století. Až do poloviny 16.století byl kostelem farním, poté byl tehdejší katolický farář vytlačen evangelickým. Po bitvě na Bílé hoře se stala fara opět katolickou a osada byla až do roku 1753 přifařena k Hostěradicícm. Jediným známým farářem, uváděným v roce 1500, byl Jan Souska, ostatní byli zcela neznámí. V roce 1753 se obec Kadov zavázala k patronátním povinnostem, ale bez práva presentačního. V roce 1657 byl kostel vyloupen Švédy: tehdy měl kostel stříbrný pozlacený kalich, 3 oltáře a čtvrtý v kapli sv. Markéty. Obec byla pobořena. Kostel byl opraven a zasvěcen sv. Bartoloměji (proto ve 20. stol. tradiční Bartolomějské hody). Až do roku 1822 byl kostel dlouhý 16 m, přes 6 m široký a 12 m vysoký, zároveň byla zrušena kaple sv. Markéty.  R. 1822 byl hlavní oltář znovu vystavěn ozdoben novým obrazem patronů. Na věži se nacházely 3 zvony z r. 1797 po 170, 114 a 18 kg. 
 
Před kostelem se nachází vstupní brána, která je ozdobena sochami z dílny barokního mistra Štěpána Pagana. V nice je umístěno sousoší sv. Trojice, v bocích na římse stojí patron vinařů sv. Urban a ochránce proti ohni sv. Florian, v jedné výklenkové kapli se nachází Pieta, v druhé sochy ochránců proti moru sv. Roch, sv. Šebestián a sv. Rozálie. Sochy jsou datovány do r. 1734. 
  [vstupní brána se sochami]
 
Na návsi před obecním úřadem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738 od stejného barokního mistra Štěpána Pagana. Farní budova byla znovuzřízena v r. 1845. V roce 2003 obec koupila od farnosti budovu bývalé fary. Po rekonstrukci se zde v současné době nachází obecní úřad a obchod.

zdroj: http://www.obec-kadov.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2