Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Šilperk (Schilldberg)

dnes Štíty


Š t í t y dříve Šilperk, leží v západní části šumperského okresu na jednom z dosti strmých ostrohů, jimiž na pravý břeh řeky Březné spadají Orlické hory. Krajina zde dosahuje nadmořské výšky kolem 470 m nad mořem. Centrum města bylo postupně doplněno předměstskými částmi s názvy Dolní a Horní ulice, Na hutích a Na pustině.

Původní katastr Štítů měřil 1395 hektarů, vlivem integrace se v letech 1975 1986 rozrostl o 5 okolních obcí (Březná, Crhov, Heroltice, Horní Studénky a Zborov) a jeho rozloha byla 4033 ha.
V roce 1998 měly Štíty 2993 ha, neboť obce Horní Studénky Zborov se osamostatnily. Západní okraj štíteckého katastru tvoří zároveň hranici Moravy a Čech.
Původní název městečka Šilperk se užíval do roku 1947, kdy byl změněn na Žalkov (podle jednoho ze šilperských feudálních majitelů), ale tento název se mezi lidmi neujal. Definitivní úřední změnu názvu na Štíty přinesl Věstník ministerstva vnitra dne 5. 7. 1949 na str. 182.

V zápisech a kupních smlouvách z minulých staletí se název města vyskytuje v různých tvarech Silperch (1308), Schildperch (v seznamu farností), Schilperc, Schilperch (v listině Zdeňka ze Šternberka z r. 1365, Schildperk (na pamětních deskách feudálních majitelů manželů Žalkovských), Schildberg (kolem r. 1630), Schilperck (1638). Češi v hovorovém jazyku užívali tvaru Šimperk, Šimprich, Šilprich, a pro obyvatele města tvaru Šimperáci.

Roku 1334 byl již Šilperk městem, ve znaku měl osmicípou hvězdu pánů ze Šternberka doplněnou osmi malými hvězdičkami v modrém poli. Roku 1347 jmenuje majitel Jaroslav ze Šternberka Šilperk nostra civitas, tj. naše město. Na obecní pečeti mělo městečko latinský nápis: SIGILLUM CIVITATIS SCHILPERCK, 1638.

Z cest a strání východně od města se Štíty jeví oku pozorovatele jako bílé hnízdo usazené v lesním zátiší. Z těsného seskupení domů historického jádra města vyniká v pozadí kostelní věž, která po rekonstrukci dokončené v roce1997 svítí svou novou barevností daleko do kraje. V popředí dohledu zaujme rozlehlá budova školy postavená v letech 1924 26 a doplněná přístavbou v letech 1982 a 1994.

Okolí Štítů je ze severozápadu, jihu i východu romanticky hornaté a lesnaté. Jeho půda, až na malou část pozemků kolem říčky Březné, je kamenitá a méně úrodná. Ještě před padesáti lety charakterizovalo celý tento kout lidové rčení začátek kamení a konec chleba.

Do roku 1624 byly Štíty centrem samostatného šilperského panství, poté až do roku 1848 byly součástí rudského panství v majitelství Lichtenštějnů. Po tomto roce se staly sídlem samostatného soudního a berního okresu a sním až do roku 1938 součástí politického okresu zábřežkého. Za okupace podléhalo město úřadu landrátu v Zábřehu. Po osvobození náleželo k okresu Zábřeh, po územní reorganizaci v roce 1960 patří k okresu Šumperk.

Od prvních počátků existence až do husitských válek bylo obyvatelstvo města národnostně smíšené, ve větší míře německé. Potvrzují to jednak německá jména zřejmě prvního šilperského fojta -Eberhardt- i pozdějšího rychtáře Heynlin- i původní pojmenování Schildberg. Za husitských válek byl zde německý živel jako ve všech sídlech Čech i Moravy v 16. století. Tehdy se na Šilpersku opět rozvíjelo hutnictví a sklářství. Nové obyvatelstvo však tentokrát přicházelo i z domácího zázemí, a tak jeho počet rostl v takovém poměru, že před třicetiletou válkou byl Šilperk a jeho okolí většinou české. Také všechny písemnosti z to doby to dokládají svou pěknou češtinou.

Počet obyvatel a jeho složení se do roku 1780 dá určit jen neúplně. Dochovalo se například, že v roce 1516 bylo ve městě 16 usedlých (tj. rodin) a že za Jana Odkolka měl Šilperk 286 poddaných. V roce 1667 ze 108 šilperských usedlíků bylo 47 Čechů a kolem roku 1670 byli ve městě 104 usedlíci, z nichž třetina měla česká jména.

Pozdější úřední údaje o národnostním složení obyvatel svědčí již o pravidelném zaznamenávání těchto skutečností. V roce 1780 měl Šilperk 1506 obyvatel, do roku 1869 již 2014, to bylo za dobu sledování nejvyšší číslo. Poté se počet lidí, žijících v Šilperku pohyboval od 1500 do 2000. Roku 1900 bylo zaznamenáno 1858 a po 1. světové válce v roce 1921 pak 1583 obyvatel. Počet německých obyvatel vždy převažoval nad českými, až po II. světové válce se na celkovém počtu lidí v roce 1950, který činil 935 občanů, podíleli Němci jen 27 obyvateli, kdežto Čechů bylo 908.

Dnešní počet obyvatel Štítů je podle stavu k 31.8.2008 2041, přičemž jsou zde započítáni i obyvatelé přidružených vesnic Březné 252, Crhova 93 a Heroltic 111. Počet obyvatel samotných Štítů je 1585.

Před deseti lety ke dni 21.6.1998 byl stav takový: Štíty 1598, Březná 216, Crhov 112, Heroltice 124.

Z kulturních památek chráněných ve Štítech Památkovým ústavem je nutno na prvním místě jmenovat děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie z roku 1755 s křížem u vchodu, dále dům č. 38 bývalou renesanční radnici, morový sloup P. Marie z roku 1716 a sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1732 na náměstí (obě renovované v roce 1996), sochu sv. Anny u hřbitova z r. 1769 (renovovaná v roce 2005), sousoší Kalvárie z počátku 19. století (umístěné po rekonstrukci vozovky ke zdravotnímu středisku), pamětní desky rodu Žalkovských, od roku 2006 patří mezi kulturní památky také štítecká cihelna z roku 1911.

V kostele patří k nejvěším cennostem oltář sv. Antonína, sv. Jana Nepomuského a sv. Rosalie, křtitelnice, dvě kamenné kropenky, plastika sv. Alžběty, sv. Máří Magdalény, sousoší sv. Anny, Krucifix, soubor kanonických destiček a rokokových rámečků, dvě barokní zpovědnice, zlatý kalich, cechovní korouhve z 18. století a obrazy mlýnického rodáka Jana Umlaufa.
 

http://www.stity.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Olomoucký kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2