Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Hostěnice (Hostienitz)

První písemná zmínka o Hostěnicích pochází z roku 1371. V ní se uvádí, že Půta z Vildenberku prodal panství s řadou osad, z nichž některé zanikly v 15. - 16. století. Půta z Vildenberku roku 1371 prodal panství markraběti Janovi. Podle zápisků Pavla Boudného z Hostěnic, měla se usídlit asi desetičlenná rodina v údolí Hostěnického potoka někdy kolem roku 1580. Vzhledem k tomu, že se jedná o záznamy ústních podání, nutno tento údaj brát s rezervou. Nelze vyloučit možnosti zpustnutí obce a její opětovné osídlení. Obdobně v místě dnešních Lhotek bývala údajně v minulosti ves Lhota, která však zanikla. (Lhotky patří k Hostěnicím od roku 1885. Samota byla založena roku 1746.

Původní obydlí podle P. Boudného byly pouze jakési zemljanky, vyhloubené v mezích a přikryté chvojím a listím. Tato původní obydlí si obyvatelé postupně vylepšovali a  později stavěli již domky z hlíny a dřeva. Ke zdění ještě sloužily cihly z hlíny, střechy se zhotovovaly z listnatého dřeva, pokrytého došky z dlouhé trávy. Cihly z hlíny řádně promíchané s plevami (tzv. vepřovice) se stavění začaly používat v I. polovině 19. století. Základy byly stavěny z kamene spojovaného hlínou. U domků se postupně začaly stavět hospodářská stavení a stodoly. Stodoly se stavěly z kmenů a mezery se vyplňovaly blátem. Stropy v domcích se zhotovovaly z trámů a desek. V místnostech nad stolem bývaly na stěně obrázky svatých s křížkem. Svítívalo se loučemi nebo olejovými lampičkami. Domy se začaly číslovat teprve v roce 1770 na základě vrchnostenského nařízení.

Polí kolem obce nebylo nikdy mnoho, navíc převládala pole neúrodná a kamenitá. Zemědělsky využitelné pozemky byly postupně získávány z lesa. Po vykácení porostu bylo nutno vydolovat pařezy, vybrat kořeny a kamení. Nedostatek půdy a její malá úrodnost nutila místní obyvatele ke hledání obživy kde se dalo. Les poskytoval lesní plodiny, z březového proutí se vyráběly metly, které se prodávaly v okolí nebo se měnily za potraviny a jiné potřeby. Les poskytoval i trávu pro dobytek, listí na stlaní,  klestí na topení, později pro řadu místních lidí i zaměstnání.

Kromě rozsáhlých lesů bylo v okolí hodně kamene a i ten byl pro řadu lidí zdrojem obživy. Kámen se hodil nejen na zpevnění cest, do základů, ale i jako kvalitní mramor na kamenické výrobky a kvalitní vápenec později na velmi kvalitní vápno.

Hostěnice byly vždy obcí velmi chudobnou a úsloví že "někde končil chléb a začínalo kamení" zde platilo doslova a bezezbytku. Přesto v tomto chudobném, ale krásném prostředí lidé vytrvávali, měli tento kraj rádi a celé generace ho braly bez výhrad za svůj domov. V pozdějších dobách, kdy se v blízkém i vzdálenějším okolí začaly otevírat větší lomy a vápenky, byly postupně místní  lomy a vápenky opuštěny a obyvatelé začínají chodit za prací do těchto lomů a ještě později do továren. Chodívalo se pěšky přes les a výdělky byly malé. O živobytí se musely starat i ženy a děti. Mnoho žen nosívalo v nůších dřevo do vzdálenějších obcí, kde byl dřeva nedostatek. Nůše vážívaly 30 - 40 kg. V nůších také nosívaly březové metly, které prodávaly, nebo měnily za podřadnější maso z domácích porážek. V Chrlicích, Tuřanech a v Holáskách se měnilo zase za zelí a jinou zeleninu. Z vrbového proutí se také pletly koše a košinky. Před svatodušními svátky se do vzdálenějších obcí nosívalo i vypálené vápno.

zdroj: http://hostenice.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2