Čeština English Deutsch

<< Leden >>
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Hodonín (Göding)

1046 - první zmínka o Hodonínu. Název města s označením Godonin má dosvědčit založení kapituly boleslavské; hrad Godonin je jmenován mezi hrady, jež mají odvádět klášteru ve Staré Boleslavi po půl hřivně stříbra a jednom volu ročně (falzum ze 12. století)
1169 - nejstarší písemná zpráva o Hodoníně - v listině olomouckého knížete Fridricha, určené rajhradskému benediktinskému klášteru, je uváděn svědek Tvrdiše - castellanus de Godonin
1174 - stejné označení “castellanus de Godonin” je i v listině moravského vévody Oldřicha, která byla sepsána pro kostel sv. Václava v Olomouci
1220 - Přemysl Otakar I. vystavuje v Hodoníně listinu pro velehradský cisterciácký klášter, v níž mu daruje Žarošice
1228 - Hodonín se stává městem - královna Konstancie Uherská, manželka Přemysla Otakara I., uděluje Hodonínu městská práva
1290 - na hodonínském hradě se sešel král Václav II. s uherským králem Ondřejem k poradě, jak dále spravovat své říše
1301 - 1. srpna přijal král Václav II. na hodonínském hradě deputaci uherské šlechty, která mu po vymření domácího rodu Arpádovců nabídla královskou korunu uherskou. Deputace byla vedena Matúšem Trenčanským, palatinem uherským, který zastupoval moc světskou, a Janem, arcibiskupem koločským, zástupcem moci duchovní
1240 - v listině krále Václava I. je doložena plebán Jakub, správce kostela sv. Vavřince, který měl na statcích královny Konstancie správní funkci
1303 - je doložen Filip z Pernštejna, purkrabí na hodonínském hradě, pozdější zemský komorník
1315 - král Jan Lucemburský z hodonínského hradu řídí boje proti Rakušanům a Uhrům
1323 - se konalo na hodonínském hradě diplomatické jednání mezi králem Janem Lucemburským a Rakušany o uzavření míru mezi oběma stranami; bylo dojednáno, že vévoda Jindřich, zajatec českého krále po vítězné bitvě u Mühldorfu, bude propuštěn na svobodu; jako svědkové z české strany byli přítomní biskup olomoucký Konrád, vévoda opavský Mikuláš, Jindřich z Lipé, Petr z Rožmberka, Vok z Kravař a syn Jana Lucemburského a pozdější král Karel IV.
1347 - Karel IV. přijal na hodonínském hradě ke slyšení brněnského rychtáře Jana Eberharda a měšťana ellenduse, aby mu přednesli přání měšťanů
1350 - mladší bratr Karla IV. - markrabě moravský Jan Jindřich potvrzuje zakládací listinu královny Konstancie Uherské
1372 - Karel IV. dojednává v Hodoníně s uherským králem Ludvíkem Velikým zasnoubení svého syna Zikmunda s Ludvíkovou dcerou Kateřinou; zásnuby se však uskutečnily až v roce 1374 a Zikmund byl zasnouben s dcerou Ludvíka - Marií
1375 - po smrti markraběte moravského Jana Jindřicha zdědil většinu statků, mezi nimiž byl i Hodonín, jeho prvorozený syn, nový markrabě moravský Jošt
1391 - Jošt, markrabě moravský, uděluje hodonínským měšťanům právo odúmrti
1404 - byl Hodonín vypálen a zpustošen Zikmundovými vojsky
1411 - král Václav IV. potvrzuje privilegium královny Konstancie
1419 - markrabě moravský, král uherský a císař německý Zikmund se zúčastnil v domě hodonínského rychtáře Petra, zvaného Ctibora, narovnání sporu mezi měšťany hodonínskými a šardickými
1422 - císař Zikmund potvrzuje Hodonínu všechna předchozí privilegia
1422 - v další listině osvobozuje císař Zikmund Hodonín, který utrpěl válkou, od neplacení třicátku na 10 let
1437 - vévoda rakouský Albrecht potvrzuje privilegia města
1460 - král Jiří z Poděbrad potvrzuje městská privilegia
1464 - král Jiří z Poděbrad uděluje Hodonínu druhý výroční trh, 14 dní před svatým Duchem, v témž trvání a týmiž svobodami jako trh na sv. Vavřince
1464 - Hodonín je zastaven Janu Kunovi z Kunštátu, který připojením Bojanovic a Lužic a přikoupením Mutěnic dal základ hodonínskému panství.
1466 - Jan Kuna z Kunštátu si vymohl na králi Jiřím z Poděbrad rozkaz, aby byla obnovena stará silnice tzv. čejčská a mýto bylo vybíráno u zámku hodonínského nebo v Šardicích
1466 - byl důkladně přestavěn a opevněn západní trakt hodonínského hradu, který byl obrácen k uherské hranici, odkud se očekávaly nepřátelské útoky; tato přestavba byla velmi důkladná, protože hrad přežil všechny válečné útrapy a zůstal zachován v této podobě až do 19. století
1470 - ve válce mezi uherským králem Matyášem a českým králem Jiřím z Poděbrad byl Hodonín několikrát obléhán tureckými vojsky
1497 - král Vladislav II. Jagelonský potvrzuje privilegium královny Konstancie v pozdějších vidimacích, právo odúmrti markraběte Jošta a trhové privilegium Jiřího z Poděbrad
1512 - Vilém z Pernštejna získal od krále Vladislava II. v listině, která je datována 31. 12.1512, Hodonín do dědičného vlastnictví
1512 - Vilém z Pernštejna předává zámek a celé panství (Hodonín s městečky, vesnicemi, lidmi, dědinami, lukami, lesy, rybníky, mlýny, řekami, robotami a koni se všemi příslušnostmi) svému zeti, manželu své dcery Bohunky - Jindřichu z Lipé; Hodonín přestal být městem královským nebo zeměpanským a stal se městem poddanským
1535 - Jan z Lipé osvobozuje hodonínské občany od dosavadních robot a stanovuje jim jednotnou roční robotu čtyřdenní a opravu mostu v Rybářích; za osvobození jim ukládá plat
1555 - 24. března potvrzuje Pertold z Lipé svobodný nálev vína od sv. Václava do sv. Valentina a zakazuje jakýkoliv cizí nálev
1564 - Čeněk z Lipé postavil jednotě bratrské nový sbor
1594 - Jan IV. z Lipé prodal Hodonín Juliovi, hraběti ze Salmu a Neuburku
1600 - neustálé vpády z Uher na Hodonínsko a časté hraniční nepokoje vedly hraběte Salma k tomu, že hodoníské panství prodal 24. června bohatému uherskému šlechtici Štěpánu Illyesházymu
1604 - nejstarší dochovaná hodonínská městská pečeť
1604 - vojska sedmihradského magnáta Štěpána Bočkaje vypálila mnoho vsí hodonínského panství
1605 - Hodonín byl vypálen vojsky Štěpána Bočkaje
1609 - po smrti Štěpána Illyesházyho bylo 5. května vloženo panství hodonínské do desek zemských ve prospěch Kateřiny Pálffy z Erdöru
1610 - 13. května dovoluje Kateřina Pálffy z Erdöru hodonínským měšťanům dosadit na faru faráře augšpurského vyznání a dovoluje jim konat bohoslužby podle augšpurského ritu v kostele na náměstí, bez všech jiných poplatků, kromě obvyklého desátku faráři
1612 - 24. února získal Hodonín od krále Matyáše další dva výroční trhy - jeden před sv. Šimonem a druhý v první neděli postní: počet trhů se tak zvýšil na čtyři
1613 - obce Hodonín, Ratiškovice, Dubňany, Mutěnice, Hovorany, Dolní Bojanovice, Lužice a Těšice se usnesly, že budou přispívat penězi na náklad spojený s popravou zločinců
1614 - Kateřina z Pálffy prodává hodonínské panství Zdeňku Žampachovi z Potštýna, manželovi své sestry Barbory
1620 - po bělohorské bitvě nastalo období stálých bojů na moravsko-uherské hranici; císařská vojska vedla neustále boj s vojsky Gábora Bethlena, který byl spojencem Čechů; v prosinci se Bethlen zmocnil hodonínského hradu
1621 - Hodonín byl dvakrát dobyt, vydrancován a vypálen - v srpnu a v říjnu
1623 - Hodonín byl v prosinci opět obležen vojsky sedmihradského knížete Gábora Bethlena a částečně vypálen; rovněž tak i následující rok
1645 - byl Hodonín vypálen švédskými vojsky generála Linharta Torrstemsona, když po vítězné bitvě nad císařskými 6.března 1645 u Janova, táhla Moravou k Vídni
1649 - vdova po Janu Burianovi, synovci hraběte Žampacha, AnnaHelena Žampachová se provdala 21. listopadu za Bedřicha z Oppersdorfu
1651 - 28. září Bedřich z Oppersdorfu a Annna Helena Kateřina z Oppersdorfu, rozená Jakartovská ze Sudic, zamítájí žádost hodonínské obce o potvrzení privilegií pánů u Lipé, ale uznávajíce zkázu a zpustošení města, dávají mu nové svobody - právo nalévat od sv. Martina do sv. Valentina víno i cizí a povolují pást ovce i vepře v Doubravě
1692 - 29. září prodal hrabě Oppersdorf Hodonín pro stálé hraniční spory s Holíčskými, hraběti Janu Adamovi z Lichtenštejna
1695 - 16. června kníže Jan Adam z Lichtenštejna potvrzuje privilegia oppersdorfská z let 1651 a 1679 udělující konšelům úlevy v robotě a z roku 1670 upravující nálev vína mezi křesťanskou a židovskou obcí v Hodoníně

1705 - vtrhli do města Kuruci a částečně ho vypálili
1712 - po smrti knížete Jana Adama se stala majitelkou Hodonína hraběnka Marie Antonie Czoborová, která půlku panství zdědila po otci a druhou odkoupila od své sestry za 400 000 zlatých
1742 - byl Hodonín vydrancován pruskými vojsky za válek o rakouské dědictví mezi Marií Terezií a pruským králem Bedřichem
1748 - 1. dubna císařovna Marie Terezie potvrzuje opperdsdorfské privilegium z 28. září 1651
1751 - 22. února hrabě Josef Czobor potvrzuje privilegia oppersdorská z konfirmace Jana Adama z Lichtenštejna z 16.července 1695 a privilegium Kateřiny Pálffy o úžívání lesů za řekou Moravou z února 1612
1762 - 25. července koupil hodonínské panství císař František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie za 1 005 500 zlatých
1774 - bylo zrušeno židovské ghetto
1783 - rozšířil císař Josef II. hodonínské panství o Čejkovice
1783 - přestal hodonínský zámek existovat jako feudální sídlo a byl prodán hodonínskému eráru; v jeho prostorách byla později zřízena továrna na tabák
1786 - 8. července povoluje císař Josef II. dva trhy na vlnu
1787 - 13. září císař Josef II. potvrzuje privilegium Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612 a privilegium Marie Terezie z roku 1748
1790 - 28. července Leopold II. uděluje Hodonínu týdenní trh každou středu
1792 - 6. prosince František II. potvrzuje privilegium krále Jiřího z Poděbrad z roku 1464, privilegium krále Matyáše z roku 1612, privilegium hraběte Oppersdorfa z roku 1651, privilegium Marie Terezie z roku 1748 a privilegium císaře josefa II. z roku 1786
1792 - 1795 - byla rozkopána obecní pastviska (Roztrhánky) a každý soused dostal z nich kus pole
1805 - navštívil Hodonín ruský car Alexandr I.
1827 - byla v Hodoníně zřízena lékárna
1840 - byla v Hodoníně zřízena pošta
1841 - 1. května projel městem první vlak Severní Ferdinandovy dráhy
1850 - 7. března se v Hodoníně narodil T. G. Masaryk, filozof, vědec a politik, zakladatel Československé republiky a její první prezident
1850 - zahájila v Hodoníně činnost četnická stanice
1851 - byla zbudována Mauthnerova sladovna
1859 - ve městě bylo instalováno první osvětlení petrolejovými lampami
1860 - založeny Slovenské akciové cihelny; 1870 koupila cihelny rodina redlichů; cihelny jsou modernizovány a rozšiřovány tak, že v roce 1911 jsou největší ve střední Evropě
1863 - 23. května byla zřízena v Hodoníně první městská nemocnice
1866 - byl K. Stummerem zbudován první cukrovar
1871 - dán do provozu velký parní mlýn
1872 - založen v Hodoníně Sokol
1880 - 1. listopadu byly úředně předány všechny kasárenské budovy i s byty pro důstojníky; tyto kasárny sloužily jezdectvu, tzv. dragounům až do roku 1936, které pak vystřídalo dělostřelectvo
1886 - byl zbudován velký cukrovar Redlich a Berger
1892 - byl založen ochotnický klub
1893 - byla založena Dělnická beseda
1893 - byla založena Matice Hodonská
1894 - bylo v Hodoníně otevřeno české reálné gymnázium; na jeho vzniku měla největší podíl Matice Hodonská
1895 - byla založena Řemeslnická beseda
1904 - byla slavnostně otevřena nová radniční budova na Masarykově náměstí
1904 - vznikl v Hodoníně akademický klub Podlužan
1905 - byla ve městě založena Společnost Slovenského muzea
1907 - 22. července bylo založena Společnost výtvarných umělců moravských
1913 - otevření Domu umělců, jehož autorem je architekt Antonín Blažek
1939 - 15. března mezi 7 - 8 hodinou ranní vstoupila okupační armáda do Hodonína
1944 - 20. listopadu zahynulo při náletu na Hodonín 179 lidí a 292 jich bylo zraněno; poškozeno bylo 1035 domů, z toho 163 zcela zničeno
1945 - 12. dubna byl Hodonín osvobozen jako první město v českých zemích
1950 - bylo rozhodnuto o vybudování velké tepelné elektrárny
1952 - bylo započato s výstavbou sídliště Bažantnice
1952 - byla předána do užívání hodonínským občanům nemocnice
1953 - byl zahájen provoz elektrárny
1958 - byl zbudován a předán do provozu nový most přes řeku Moravu mezi Hodonínem a Holíčem
1959 - byla dokončena úplná výstavba elektrárny
1960 -bylo započato s výstavbou sídliště “U cihelen” s obchodním domem Marina
1972 - byla zahájena výstavba sídliště u nemocnice
1978 - městu Hodonínu byl přiznán lázeňský statut
1981 - bylo započato s výstavbou největšího hodonínského sídliště Jihovýchod
1991 - byla slavnostně odhalena busta T. G. Masaryka na budově SOU potravinářského učiliště v ulici Dobrovolského
1992 - byla uspořádána jubilejní výstava 1882 - 1992
1993 - od 1. ledna se stal Hodonín hraničním městem vznikem samostatné České republiky a Slovenska
1994 - se konaly oslavy 100. výročí hodonínského gymnázia

zdroj: http://www.hodonin.eu/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2