Čeština English Deutsch

<< Leden >>
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Hluboké (Hluboky)

Dnes Hluboké Dvory

 

   Obec Hluboké Dvory leží 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu.
Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a
jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně
výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší
hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti,
která je součástí Brněnské vrchoviny. Dnešní dvojslovnou podobu názvu dostala
obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla
přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo
několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit.

           Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra
nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt
pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další
nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře
uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince.

           Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě
obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná
zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena
s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením
daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3
lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem,
postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od
dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně
připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a
po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již
jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech
obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a
dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor
tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina
je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov
stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století.
           S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší
období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec
postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického,
černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy
s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích
vojsk.
Z tohoto pohledu patřilo k  nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850
uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869
zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů.

           Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve
došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo
původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno
žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického
okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém
postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře.
Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve
třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných
stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století
dotvářely charakteristické zelené panoráma obce.
           S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století
se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již
existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v
roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní
představení a další podobné akce.
           Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z
celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky
války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v
zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií :
Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s
bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící
mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový
systém.
           Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu.
Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po
potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku
nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy.
           Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci
a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize.
Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry,
výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost
místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost
prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel.

           Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a
Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných
událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich
životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním
územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války
nedokončená -  říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V
závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center
partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník
odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním
komplexu v jihovýchodní části katastru.
           Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení
komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní
ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních
poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém,
které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem
Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří
sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat
k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další,
ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost
a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním
výborem v Rohozci.
           Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé
zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského
družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a
direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke
ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický
způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už
rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných
sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita
sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962
zrušena  v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční
společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli
z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby.
           Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až
společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly
zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních
volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou
po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední
záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově.

zdroj: http://www.hlubokedvory.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2