Čeština English Deutsch

<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2

Dětřichovice (Dittersdorf)

Dle německé kroniky psané koncem 19. století je založení obce přiřknuto olomouckému biskupu Brunnu ze Schaumburku roku 1268. (1) Ze stejného pramene je údaj, že roku 1320 přešla ves k panství krnovské komory a listinou Mikuláše II. ze dne 23. dubna 1352 bylo obyvatelům přiznáno právo odúmrtí. (2)

Žádný z uvedených údajů není však historicky doložen.

Obec pravděpodobně vznikla v polovině 13. století a jejím lokátorem (zakladatelem) byl pravděpodobně Dětřich (Dietrich) a odtud i jméno.

První písemná zmínka je z dělící listiny knížectví Opavského z roku 1377, kdy se jmenovala DIETRISCHORF, a náležela jako panství knížecí panu LOBKOVI. Roku 1405 se obec jmenovala DYTRYCHSDORF a byla součástí zboží Bruntálského a připadla k dílu pana Mikuláše. (3)

V roce 1432 byly Dětřichovice zničeny husitskými vojsky a v roce 1474 vojsky Matyáše Korvína, a byly pusté.

Majiteli Dětřichovic byli krátce i páni z Vrbna, ale od roku 1523 byly již součástí krnovského panství, když byla v první polovině 16. století opět vysazena obyvatelstvem z Dolního Slezska a Braniborska.

Od roku 1533 zde probíhala luteránská reformace, aby v roce 1582 zde byli obyvatelé nuceni k protestantismu.

V letech 1561 a 1585 řádil v obci mor.

V roce 1622 zažili zdejší obyvatelé vpád dánských vojsk, která se sem vrátila znovu v roce 1626.

V roce 1625 si i zde vynutil kníže Lichtenštejn přestup obyvatelstva ke katolické víře.

Při pořizování nového urbáře v roce 1630 bylo v Dětřichovicích 41 usedlých.

V roce 1653 zde byl zaznamenán větší počet případů vampyrismu.

Velice špatná úroda postihla obec v roce 1662.

Zdejší kronikář popsal řádění lupičské tlupy z roku 1701 (viz. Světlá) kdy „Banda vedená rýmařovským katem SCHWANEM řádila v okolí".

V roce 1735 táhly okolím pomocné ruské sbory "a byly hodnoceny jako dobré". (4)

V roce 1741 zažila obec Dětřichovice vpád Prusů a v roce 1745 zde byli Trenckovi panduři.

V roce 1770 bylo zavedeno číslování domů.

Kostel sv. Michala byl postaven v roce 1774 a od roku 1787 zde bylo i lokální kaplanství, když předtím byly Dětřichovice přifařeny k Bretnovu.

Počínaje rokem 1789 byly stávající dřevěné komíny nahrazovány zděnými.

V létech 1830 - 1832 postihla obec epidemie cholery. V roce 1837 bylo v obci 94 usedlých.

V létech 1845 - 1847 v důsledků neúrody byla značná drahota.

V roce 1850 v rámci reorganizace státní správy bylo i zde zvoleno obecní zastupitelstvo.

Roku 1884 byl založen hašičský sbor.

Stavba nové školy byla zahájena v roce 1904, kdy původní škola zde byla zřízena počátkem 19. století.

Po vyhlášení mobilizace v roce 1914 "Lidé rukovali z počátku s nadšením, které bylo brzy vystřídáno rozčarováním". Vždyť na různých frontách 1. světové války položilo své životy 24 zdejších obyvatel.

Částečný vzruch do válečných událostí přineslo zadržení 5ti ruských válečných zajatců v podzimních měsících roku 1917, které zadržel zdejší obecní sekretář.

Následky války, která sebou přinesla i nezaměstnanost, se "hojily do konce roku 1923".

V roce 1935 zaznamenala volební vítězství v Dětřichovicích SdP..

Poměrně pozdě oproti ostatním obcím bylo započato s elektrifikací - až v roce 1937.

Zajímavostí zdejší kroniky (nejen zdejší, ale i dalších německy psaných kronik zdejšího regionu) je poměrně podrobný životopis T. G. Masaryka. V zápisech je chválen "jako veliký humanista, veliký muž, ochránce národnostních menšin. Slovanům byl otcem, Němcům rádcem".

Další zajímavostí je citát "Dějiny dokazují, že všechny státy padly kvůli šovinismu, ať to byl šovinismus národnostní, stavovský, politický nebo náboženský".

Tato slova potvrdili manželé Rudolf a Antonie SPRINGROVI. "Po dobu trvání Československé republiky jsme neznali žádných národnostních třenic. Po mnoho let u nás byli ubytováni čeští hosté. Nevstoupili jsme do žádné politické strany, zejména ne do SdP, o niž nám bylo známo, že pracuje proti Československé republice. Tento náš postoj nám byl vytýkán zvláště po okupaci, že jsme s českými důstojníky žili v úplném přátelství, když byli u nás ubytováni a my jim poskytovali potřebné informace.
Jakmile bylo po slavnostech, které byly uspořádány na počest přivtělení naší obce do rámce německé říše, byl jsem předvolán starostou a zde mně bylo řečeno, že nyní, v německé říši nebude pro mně a moji manželku na "růžích ustláno", neboť jsme nepřiložili ruku k dílu, abychom se zbavili utiskovatelů.
V roce 1940 jsem utrpěl větší škodu při povodni. Byl proveden soupis škod, ale při náhradě jsem byl vynechán a bylo mně sděleno, že si žádné podpory nezasluhuji za své politické přesvědčení. Ta může být poskytnuta en těm, kdo pracují pro říši". (5)

Rudolf Horný uvedl "Byl jsem od roku 1929 do roku 1936 organizovaným komunistou, a v letech 1936 - 1938 československým vojákem. Dne 14. října 1939 jsem byl zatčen pro odpor proti německé branné moci a 9 měsíců vězněn v Opavě... V Ratiboři a pak jsem byl přeřazen trestní rotě ... odkud jsem v listopadu 1944 dezertoval. Ukrýval jsem se u rodičů v Dětřichovicích ... a zde jsem ukázal ruskému vojáku, kde se nachází vojsko německé! (6)

Obec Dětřichovice byla osvobozena 7. května 1945, ale počáteční týdny, měsíce a léta života v obci jsou nejhůře, vlastně nepopsatelná. Nezachovalo se písemných ani ústních zpráva tak nevíme kdo byl prvním předsedou místní správní komise, ani předsedou MNV. Pouze kusá zpráva z roku 1946 říká, že obec Dětřichovice byla jednou z nejhorších pokud se týče bytového fondu v okrese Bruntál. Bylo zde 89 zemědělských usedlostí a živností dohromady, ale již v roce 1947 z toho bylo 8 neobyvatelných a další 4 byly navrženy k demolici. (7)

Další příčinou proč se lidé do Dětřichovic příliš "nehrnuli" byla, že obec se nacházela v tzv. vojenské zájmové oblasti. Vše dohromady bylo výsledkem toho, že v roce 1949 bylo zde navrženo dalších 24 objektů k demolici.

Útržkovité jsou zmínky o komunistické straně a straně sociálně demokratické z poválečných let, byl zde sbor dobrovolných hasičů a Sportovní klub. Z činnosti žádné z organizací není zpráv.

Dne 20. září 1947 zde byla otevřena obecní knihovna s 90 svazky.

Ke dni 25. července 1947 zde ve 34 obydlených domech žilo 162 obyvatel.

Na společné schůzi zemědělců a ostatních obyvatel obce dne 16. srpna 1950 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo.
Předsedou MNV v roce 1950 byl Arnošt Filla, který v roce 1951 hodnotil poměry v obci na jedné ze schůzí "jako velice těžké a obyvatelé se nesnaží spolupracovat... ONV Bruntál byl požádán aby pomohl poměry konsolidovat i za cenu, že do obce bude vyslán vládní komisař".

Obec vlastnila 33 ha lesa, který byl v roce 1952 předán státním lesům. Předání lesa bylo příčinou, že rada 6. ledna 1954 konstatovala "v roce 1953 nebyl proveden postřik ovocných stromů, ale obyvatelé i nadále tyto kácí v důsledků nedostatku dřeva," a je dnes nezjistitelné.

Situace v JZD, státním statku a soukromně hospodařících rolníků v roce 1955 byla charakterizována že "se snaží vyvážet chlévskou mrvu, ale nemají dostatek sadby a osiva aby mohli pokračovat... další soukromý zemědělec nedělá nic a byl vyloučen z JZD a nemá nyní dostatek sil k obdělání 21 ha polí...".

Situaci zdejších obyvatel dokresluje skutečnost, že koncem roku 1955 nebylo v obchodě co prodávat, když zde nebyl nikdo, kdo by se o zásobování obchodu a prodej staral.

Situaci měly řešit doplňující volby a byl zvolen nový předseda MNV. Jistou "specialitou" zdejšího MNV bylo, že většina jeho členů byla bezpartijních.

Až v roce 1956 byly třem rodinám předány osídlovací dekrety, když další dvě rodiny toto odmítly.

Z následujících let až do roku 1964, kdy byly po volbách Dětřichovice sloučeny s obcí Světlá Hora není ze života obce zpráv.

zdroj: http://www.detrichovice.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Moravskoslezský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2