Čeština English Deutsch

<< Červenec >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Drnholec (Drünholz)

Člověk znalý německého jazyka ví , že dürr = suchý, Holz = dřevo, tj. suché dříví, sušina. Vzhledem ke skutečnosti, že se Drnholec nachází na nejsušším místě na Moravě vystihuje německý název Durnholz poměrně přesně , o jaké místo se jedná.

Území Drnholce bylo pro svou výhodnou polohu v úrodné oblasti na levém břehu Dyje předurčeno k osídlení člověkem již od nejstarších dob.. Památky pravěkých kultur jsou zde uváděny již v období mezi dvěma světovými válkami. Naše znalosti o pradávném vývoji Drnholce se podstatně rozšířily díky terénním výzkumům Archeologického ústavu ČSAV v Brně prováděných v souvislosti se stavbou Novomlýnských nádrží v osmdesátých letech dvacátého století.. v místě asi 2,5 km od obce směrem severovýchodním (k Pasohlávkám) v trati Holenická pole na levém břehu Dyje v těsné blízkosti boční hráze vedoucí od Drnholce k silnici z Pasohlávek do Brodu nad Dyjí bylo doposud odkryto na 200 sídlištních objektů.

archívních fondech jihomoravského městečka Drnholce, uložených především v pobočce Moravského zemského archívu v nedalekém Mikulově, s nímž ve svých počátcích soupeřilo o to, která z lokalit bude mít v tomto koutě jižní Moravy větší   význam hospodářský, politický či vojenský, rozhodla historie jednoznačně ve prospěch strategicky výhodněji položeného, dnes mnohem   známějšího a turisticky atraktivnějšího Mikulova. Dnes je Drnholec místem se slavnou dávnou minulostí, neboť se zde nacházejí hmotné pozůstatky snad po všech pravěkých kulturách, co zde na jižní Moravě archeologové objevili. Od časů neolitu po dobu stěhování národů. Nedaleká místa od Pálavy , přes Dolní Věstonice s její světově proslavenou Venuší, k návrší v dnes zaniklém Mušově po němž zůstal uprostřed hladiny vodního díla Nové Mlýny jen kostel sv. Linharta, či v době výstavby vodního díla náhodně objevené hrobce germánského náčelníka v areálu autocampu MERKUR, vydala svědectví o přítomnosti zajímavých a proslulých   skupin v jednotlivých fázích vývoje lidstva, od lovců mamutů přes příslušníky nám známých národů Keltů a Germánů , pro něž byla jižní Morava domovem, k legiím římských legionářů, o nichž se tvrdí, že   právě oni přispěli k rozšíření pěstování vinné révy. Vždyť také zde byl nalezen nejstarší doklad pěstování vinné révy v podobě jednobřitého srpovitého nože s trnovým ostnem. Se zánikem říše západořímské se uvádějí do pohybu celé národy, až konečně stěhování národů ustává a moravská země se stává domovem rozmanitých slovanských kmenů Přijetí křesťanství Evropany je asi jednou z příčin, kdy pěstování vinné révy možná v těchto neklidných století mizí, ale s určitostí můžeme říci, že po Římanech zde zůstaly rostliny vinné révy, z nichž první křesťané se s úspěchem pokusili vyrobit krev Páně- první víno. S rozšířením křesťanství za časů Velké Moravy se jistě rozšířilo i pěstování vína.

Drnholec má historickou spojitost  i s Napoleonem. Jeho vojska se zde pohybovala roku 1809 před bitvou u Znojma i po ní.

Po třicetileté válce (1618 - 1648) museli lidé vynaložit veškeré úsilí, aby dali zpustošenou zemi znovu do pořádku. V této těžké době je velmi podpořil tehdejší majitel drnholeckého panství Rudolf von Teufenbach. Z vinohradů začaly tehdy plynout slušné příjmy, proto bylo vinařství výrazně podporováno a na jeho podporu byly v roce 1652 vydány tzv. vinařské zákony (horenské právo) pro drnholecké panství, do jehož pravomoci tehdy patřily městečka Drnholec, Dolní Dunajovice, Troskotovice a vsi Novosedly, Nový Přerov, Dobré Pole, Frélichov (Jevišovka), Prátelsbrun (Březí) a Kolenfurt (Brod nad Dyjí).

Vlastní osvobození Drnholce sovětskými vojsky spadá do závěrečné etapy osvobozovacích bojů na území Československa. Po úspěšné bratislavsko - brněnské operaci, kdy byla osvobozena většina obcí východně od Drnholce a na pravém břehu řeky Dyje ( s vyjímkou Novosedel a Nového Přerova ) již 22. a 23. dubna 1945 se ustupující fašistická armáda postavila se zbytky svých jednotek k poslednímu a v podstatě zbytečnému obrannému boji.

20. dubna 1945 sdělilo divizní velitelství německé armády okresnímu štábu NSDAP, v jehož čele stál bývalý drnholecký starosta Anton Sogl, že fronta bude ztažena od Břeclavi až k Mikulovu a území bude vyklizeno bez boje. Štáb NSDAP se přemístil z Mikulova do Drnholce, kde se však dlouho nezdržel. Z věží kostela pozorovali nacisté pohyb fronty a zaznamenali, jak do Nového Přerova vnikla pancéřová jednotka Sovětské armády, proto se štáb přesunul do Litobratřic, kde zůstal až do 6. května.

1945 Založen sbor dobrovolných hasičů. 1946 byla zbořena kaple u hřbitova, vybudovaná v roce 1926 k uctění památky padlých v první světové válce, Zbořen novými obyvateli Drnholce měl být i morový sloup na náměstí. Zůstal uchován do dnešních dnů zásluhou P. Vaška, katolického kněze, který krátce po ukončení války zabránil jejímu zbourání. Volby do ústavodárného shromáždění. Žilo zde asi 1600 obyvatel (tj. asi 60% předválečného stavu.), narodilo se 56 dětí, zemřelo 32 osob.

Od 1. července do konce srpna 1945 bylo obsazeno asi 80 hospodářských usedlostí, do 15. listopadu se zvýšil jejich počet na 260, z toho 32 živností. Do konce roku 1945 bylo v obci podle údajů z kroniky evidováno 360 národních správců. Do obce se přistěhovalo do konce roku 1947 245 rodin, z nichž 200 obdrželo příděly zemědělské půdy a 45 živnostenské a dělnické rodiny.

První český kronikář o závěru války v Drnholci uvádí: Když 7. května 1945 vojska Rudé armády po tuhých bojích na řece Dyji vstoupila do Drnholce, byl městys dělostřelbou a leteckým bombardováním nesmírně poškozen. Jen málo bylo domů, které zůstaly úplně nepoškozeny. Poměrně nejlépe zůstala zachována jižní část obce, a to ulice Hrušovanská, Hornická, Polní, Palackého a uličky kolem mlýna. Budova radnice zůstala beze škod. Nepoškozena zůstala i škola na Hrušovanské ulici (dnešní mateřská škola).

zdroj: http://www.drnholec.eu/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2