Čeština English Deutsch

<< Leden >>
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Brankovice (Brankowitz)

(1936) 29. dubna při kopání základů pro kůlnu na dvoře p. starosty Ant. Navrátila byla nalezena kostra skrčence z mladší doby kamené (t.j. 2000 let před Kr.). Při kostře byla zvonovitá hliněná nádobka a kamenné kladivo. Kostra byla za přítomnosti archeologa ředitele Al. Procházky ze Slavkova pečlivě vyhrabána a odvezena do Muzea v Brně.

Tento nález nebyl jediný na území obce. Dodnes jsou patrné pozůstatky valů, které dokumentují existenci slovanského hradiště na svahu kopce pod nádražím. To dokládá, že nynější obec leží v lokalitě, kde v minulosti procházela významná cesta, kterou stálo za to chránit opevněným sídlištěm. Zajímavým důkazem dřivějšího významu prostoru je archeologický nález z roku 2004 (blíže v článku Archeologický výzkum 2004).

Místní pojmenování z osobních jmen a končící na -ice se v našem regionu vyskytují velmi často. Název Brankovice vznikl z osobního jména Branek. Z majittelů obce zasluhují pozornost následující:

  • Anka, Vilém a Bohuněk z Brankovic jsou v roce 1348 zaznamenáni v zemských deskách v souvislosti se změnami šlechtického pozemkového vlastnictví v Brankovicích - jedná se o první písemnou zmínku o vsi.
  • Půta z Lichtenburka prodal v roce 1481 střílecké panství, k němuž patřily i Brankovice.
  • Janovi staršímu, Jiřímu, Alšovi a Tasovi z Ojnic.
  • Tas z Ojnic daroval Brankovicím lesy Chroustová a Vysoká (zda se tak stalo roku 1512, jak je uvedeno v opise darovací listiny z roku 1778, nelze bezpečně prokázat) a spojil Brankovice s panstvím bučovickým; přibližně v této době vznikla nová část obce Tasov nazvaná podle svého šlechtického zakladatele.
  • Tasova dcera Anna, provdaná za Václava z Boskovic, se stala paní bučovického panství v roce 1533.
  • Jan Šembera černohorský z Boskovic, mimo jiné zakladatel bučovického zámku, se stal majitelem panství roku 1560.
  • Šemberovy dcery Anna a kateřina, provdané za bratry Karla a Maxmiliána z Lichtenštejnů, zdědily panství po Šemberově smrti v roce 1597, od tohoto roku
  • Lichtenštejnové byli pány Bučovic, a tedy i Brankovic.

Velké společenské změny nastaly po roce 1848. Byla zrušena robota a vrchnostenská správa šlechty na jejích panstvích. Rychtáře nahradil starosta. Rovněž Lichtenštejnům na bučovickém panství zůstalo jen pozemkové vlastnictví

Od roku 1869 byl dvůr v Nových zámcích, kam patřily i Brankovice, pronajímán různým nájemcům, naposledy Redlichovu cukrovaru ve Slavkově u Brna v letech 1912-24.

Poté během pozemkové reformy po první světové válce byly pozemky lichtenštejnského velkostatku (61 hektarů orné půdy) rozparcelovány mezi zájemce, kteří je vlastnili až do kolektivizace.

Pokud jde o státní správu, Brankovice spadaly pod okresní hejtmanství ve Vyškově a pod soudní okres Bučovice a tento stav trval až do vzniku krajů v roce 1949.

V letech 1949-59 byly Brankovice součástí bučovického okresu, který byl v roce 1960 připojen k vyškovskému.

zdroj: http://brankovice.eu/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2