Čeština English Deutsch

<< Září >>
Po Út St Čt So Ne
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6

Bořetice (Boretitz)

Obec Bořetice leží v mírně zvlněné krajině na úpatí Ždánického lesa. Protéká tudy říčka Trkmanka, místně zvaná „Svodnica“. Nejproslulejší lokalitou jsou Kraví hory, kde se nad početnou řadou vinných sklepů zvedají kopce úrodných vinohradů. Známá je i přírodní rezervace Zázmoníky, se vzácným včelníkem rakouským a jinými chráněnými druhy rostlin.

První zmínka o obci je z roku 1222, rok 1335 zmiňuje zdejší vinařství. Historickými památkami jsou kostel svaté Anny, průčelí brány u vchodu na hřbitov a dvě kapličky. Dnes je obec zrekonstruována, náves i kulturní dům tvoří úhledné prostranství, kde se odehrávají folklórní i jiné akce. Škola byla v obci zřízena v roce 1826. Je zde základní škola s prvním stupněm, mateřská škola, dále pak školní družina a školní jídelna.

Vesnice žije bohatým společenským a kulturním životem. Jsou pořádány plesy, výstavy vín, zarážení hory, svěcení mladého vína, jarmark, koncerty a další. Největší kulturní akcí jsou třídenní krojové hody, které tradičně začínají první neděli v srpnu. Do krojů se obléká více než 20 párů mládeže.

Bořetice jsou významnou vinařskou obcí s vysázenými 168,8 ha vinic. Nejčastější pěstované odrůdy jsou Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Neuburské a Müller Thurgau. Vysokých kvalit dosahují červená vína Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Frankovka a další. V roce 2000 byla založena recesistická republika Kraví hora. Na jejím území je více jak 260 vinných sklípků, které místní vinaři otevírají občanům i turistům.

Obec leží v údolí Trkmanky. Na severu zasahuje její katastr k lesnímu komplexu teplomilných doubrav a panonských dubohabřin, na jehož okraji se nachází přírodní rezervace Zázmoníky (jediná lokalita včelníku rakouského na Moravě) a rozsáhlá plocha stepních lad. Fragmenty teplomilné stepní vegetace najdeme i jinde na mezích mezi zemědělskými kulturami.

Archeologické nálezy z katastru obce kladou nejstarší osídlení do doby bronzové s lidem kultury protoúnětické a únětické, kam je datován i hromadný nález 36 bronzových hřiven. Slovanské osídlení zde zatím není doloženo a zdá se, že staré historické jádro vsi vzniklo podél cesty k Vrbici, dosedající kolmo na významnější komunikaci vedoucí z Kobylí do Velkých Pavlovic. V místě křížení cest vznikla náves a na jejím severním konci byl později postaven kostel.

První písemná zmínka o Bořeticích pochází z roku 1222, kdy je ve vsi Poratiz jmenován dědičný rychtář Wido – Vít. V roce 1341 se část vesnice dostala do majetku významného moravského rodu pánů z Kunštátu. Po celé řadě dědických změn v držení vsi získal zboží v roce 1617 Zdeněk Žampach z Potenštejna. Tím byla obec spojena s hodonínským velkostatkem, jehož osud sdílela až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Po zřízení okresů patřily Bořetice v letech 1850–1938 k politickému i soudnímu okresu hustopečskému, v letech 1938–1942 k oddělením okresů Brno-Židlochovice a Klobouky, v letech 1942–1945 k politickému okresu Hodonín, poté opět k okresu Hustopeče a od roku 1960 jsou součástí okresu Břeclav. V soudní správě podléhala obec soudním okresům Hustopeče (1850–1938), Klobouky (1938–1945) a znovu Hustopeče (1945–1949).

Bořetice se 60 osedlými sedláky patřily před třicetiletou válkou mezi menší sídliště. Již v roce 1605 byla ves i s kostelem vypálena uherskými povstalci Štěpána Bočkaje. Následující třicetiletá válka v letech 1618–1648 znamenala pro kraj v okolí Bořetic pohromu, neboť v Bořeticích samých zůstalo jen sedm osedlých gruntů a ves patřila k nejvíce zničeným sídlištím na teritoriu nynějšího okresu Břeclav. V roce 1716 sedělo na půllánu 12 a na čtvrtplánu 10 sedláků, chalupníků bylo 11, tedy celkem 33 rodin, což byla přibližně polovina počtu osedlých z doby před sto lety. Až v roce 1763 při prvním sčítání lidu za Marie Terezie žilo v obci 320 osob v 76 rodinách. Podle aktuálních údajů žije v současné době v Bořeticích 1 333 obyvatel v 511 domech.

V roce 1545 přišli do vsi novokřtěnci. V roce 1605 byl jejich majetek vydrancován. Je zřejmé, že záhy novokřtěnci ves opustili, neboť již v roce 1610 je „zboží, které dříve Toufaři užívali“, prodáváno.

Fara se v Bořeticích připomíná již roku 1595 a po jejím zániku na počátku 17. století byla ves "přifařena" k Velkým Pavlovicím. Obnovena byla až v roce 1979, dnes spadá pod děkanství kloboucké. Kostel byl po zničení bočkajovci obnoven teprve v roce 1680 a je zasvěcen sv. Anně.

Pouť k poctě patronky kostela se koná v nejbližší neděli okolo svátku sv. Anny (26. července) a týden po pouti (první neděli po svátku sv. Anny) jsou v obci krojované hody. Lidový folklór je zde velmi živý. Udržuje se dodržováním a znovu obnovováním tradic, jakou jsou již řečené hody, zábavy u cimbálu, setkávání pod Kraví horou. V této lokalitě je rozloženo bezmála 300 vinných sklípků, žijících v době zrání vína svým vlastním životem, spojeným s nejvýznamnějším odvětvím zdejší zemědělské výroby. Staré vinařské tradice byly postupem času doplněny o velikonoční výstavu vín, o žehnání mladému vínu a mnohé další.

Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 13 ze dne 1. února 1994 získaly Bořetice následující znak a prapor: "Zeleno-červeně polcený štít, v pravé polovině polní brány, v levé kolmo postavená radlice, obojí zlaté." Prapor je popsán takto: "List tvoří dva svislé pruhy, žerďový zelený, vlající červený. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3." Motivy znaku vycházejí ze symboliky staré bořetické pečeti.

     zdroj: http://www.boretice.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Jihomoravský kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2