Čeština English Deutsch

<< Leden >>
Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3

Bělá (Seibersdorf)

   Obec Adolfovice - Adelsdorf
V rámci kolonizační vlny, kterou inicioval vratislavský biskup Tomáš I. (Thomas I.), byly patrně Adolfovice vysazeny již ve 3. čtvrtině 13. století, a to nejspíše lokátorem německého jména Adolf.
První písemná zmínka o Adolfovicích - Adolcouici je z července 1284, když byly vedeny v soupisu obcí, které byly důvodem sporu mezi vévodou Jindřichem IV. – (Heinrich IV.) a vratislavským biskupem Tomášem II. (Thomas II.). V listině „Liber fundationis“ z roku 1290 je rozloha vsi udána 30 velkými franskými lány počítanými za malé (tzn. poloviční sazba daně z důvodu málo úrodné podhorské půdy) rozměřenými po obou stranách údolí, z nichž dva patřily kostelu a dva šoltysovi. V textu však není žádná zmínka o opevněném sídle, které pravděpodobně vzniklo o něco později. Roku 1305 se připomíná v Adolphi villa fojtství a dnes již neexistující farní kostel (při kontrole v roce 1666 byly ještě patrny zbytky kostela a malá věžička, ve které byl malý zvon, který daroval farář Oppitz z Freiwaldau).
Prvním doloženým majitelem adolfovického panství - Adilsdorff byl rod Haugwitzů původem z Lužice, nosící v erbu černou beraní hlavu.  Prvním z nich je Jindřich (Heinrich) Haugwitz, který byl také majitelem panství Friedberg (dnes Žulová) a od roku 1338 královský zemský hejtman ve Vratislavsku. Po jeho smrti panství přechází na nejstaršího syna Rüdigera a postupně ho dědí další potomci a dědicové rodu Haugwitzů. Roku 1410 se objevuje poprvé název Adelsdorf v listině „Registrum censuum“. Do roku 1463 byly Adolfovice ještě částečně v držení Haugwitzů, ale po rezignaci kladského Hanuse Bertka zvaného Haugwitz na všechna rodová práva k Adolfovicím, přechází vlastnictví na jesenického měšťana Václava Platzmeistera. Majitelé panství Adolfovice se často měnili, v roce 1547 biskup Balthasar von Promnitz koupil lenní panství Freiwalde a k tomu patřily i pozemky až k Domašovu. Do Adolfovic dosadil nové sedláky.
Později se užíval i název Mitteldorf (=střední ves, ležící mezi Bukovicemi = Niederdorf a Domašovem = Oberdorf).  
 

 

   Obec Domašov - Thomasdorf
První písemná zmínka o Domašovu - Thomasberg je také z července 1284, když byl uveden v soupisu obcí, které byly důvodem sporu mezi vévodou Jindřichem IV. a vratislavským biskupem Tomášem II. Kolem r. 1290 byla zapsána do „Liber fundationis“, ale bez jakéhokoliv dalšího údaje o její rozloze a důchodech z ní.  V roce 1410 v „Registrum censuum“ má Thomasberg 40 lánů a je uváděn jako pustý.  Teprve v roce 1550 je obec opět zmíněna se jménem Domesdorf – Thomasdorf při druhé vlně osídlování Jesenicka. Podobně jako u okolních vesnic tvořili základ nové vsi, počítané zprvu k Adolfovicím, dřevorubci, kteří vykácené plochy obraceli v pole.  1570 přichází do obce 23 nových sedláků, byla vybudována cesta (Viehweg) a krčma – pak bylo dosídlování obce soběstačné. Nejdříve vznikl Niederthomasdorf (Dolní Domašov) a po 30ti leté válce Oberthomasdorf (Horní Domašov).
1650 – Nedostatek půdy přiměl obec Oberdorf (Domašov) k žádosti o povolení klučení lesa a když je obdržela, začala se prodlužovat proti toku Bělé.
Po vydání císařského patentu z 2.12.1848 vznikla obec Thomasdorf (Domašov), které připadly i osady Filipovice a Waldenburk.

   Osada Bělá - Waldenburg
Povolení k založení osady je datováno 7.5.1796. Jako úplně první název se uvádí „Melnik“, podle státního ředitele Josefa von Melnitzky, ale jelikož jeho úřadování dlouho netrvalo a k vlastnímu založení osady nedošlo, název se prakticky nepoužil. Osadu zřídil teprve biskup Josef Christian (von Hohenlohe, Waldenburg, Bartenstein und Pfedelbach), podle něhož dostala osada své jméno. 2.11.1798 bylo v osadě Waldenburg založeno šoltéství. V roce 1805 měla osada 40 domovních čísel s 132 obyvateli. V roce 1848 se Waldenburg stal součástí obce Domašov.

 

   Osada Filipovice - Philippsdorf
V roce 1772 založil vratislavský biskup Filip II. (Philipp Gotthard von Schaffgotsch) samostatnou kolonii Philippsdorf. V roce 1805 je v osadě evidováno 17 domovních čísel s 86 obyvateli. V roce 1848 se Filipovice staly součástí obce Domašov.

 

   Středověké opevnění v Adolfovicích  
Na starých mapách je vyznačena dnes už zapomenutá a nepoužívaná kupecká stezka z Dolní Lipové, přes Schlossberg (Zámecký vrch) a dále pak údolím potoka zvaného Rauschbach (Šumný potok) přes Hirschwiesen (Jelení loučky) do Heřmanovic a Zlatých Hor. Na Zámeckém vrchu stálo opevněné sídlo, které bylo situováno do strategicky významného bodu, kde se stezka měla napojovat na komunikaci směřující za hrubojesenickým hřebenem podél Černé Opavy na Vrbno.
Pravděpodobně sídlo založil rod Haugwitzů, který byl v té době majitelem panství Adolfovice a o němž je zmínka v kapitole o historii obce. Existuje předpoklad, že adolfovické sídlo bylo ve 2. pol. 15. stol. opuštěno svými majiteli z rodu Haugwitzů, neboť již nesloužilo svému obrannému účelu, a poté postupně chátralo. Adolfovické opevnění není zmíněno v žádných známých dochovaných pramenech z období středověku. Některé novodobé prameny zmiňují jako důvod zániku zničení husity nebo Švédy, ale žádný dosavadní archeologický průzkum nedoložil dobývání tohoto místa. Kronika města Freiwaldau z roku 1897 uvádí, že hrádek vystavěli templářští rytíři, ale k tomuto tvrzení chybí nějaké důkazy o pobytu templářů na našem území.
V roce 1806 R.Kneifel ještě uvádí název Schlossberg, avšak A. Peter v roce 1894 zřejmě poprvé použil název Adelsburg.
Poslední zbytky kamenné architektury byly úmyslně zplanýrovány někdy na konci 19. století a takto upravený terén sloužil k pořádání tanečních zábav a různých jiných slavností včetně slunovratu nebo hasičských dýchánků.
Archeologický průzkum fortifikace provedl místní učitel Josef Uwira v letech 1933 – 1935. Podle něj byla postavena ve francko-normanském stylu. Prvním nálezem, který byl odeslán k posouzení do opavského muzea, byla poškozená ostruha (dnes bohužel ztracená), kterou tamní kurátor zařadil do vyspělého 14. století. Při vykopávkách bylo také nalezeno velké množství střepů středověké keramiky, které lze vročit do 2. pol. 14. stol. a na poč. 15. stol

 

Adelsburg

Pokus o rekonstrukci jádra opevnění podle výzkumů Josefa Uwiry;

dřevěné uzavření vnitřního příkopu a hráz spodního rybníka pouze předpoklány (vyhotovil Dalibor Prix, 2004)


 

 

Kde najdeme pozůstatky středověkého opevnění? Ve středu místní části Adolfovice, na levém břehu Bělé, v blízkosti silnice č. 44 za areálem firmy Jesan v blízkosti autobusové zastávky „Bělá pod Pradědem, Adolfovice – Mlýnky“.

 

Adelsburg x

 

pozůstatky 01 pozůstatky 02


O tvrzi existuje pověst:  Na tvrzi žil věrný a chrabrý pán, který byl u svých poddaných velmi oblíben. Jednou napadla hrádek horda loupeživých vojáků, jejichž velitelem byl ukrutný pán, který se chtěl stát novým majitelem tvrze. I přes velikou přesilu hrádek nedobil. Adolfovický pán však byl smrtelně zraněn a do rána zemřel. Věrní poddaní s duchem zemřelého pána vytrvali a loupeživé vojáky porazili a zpupného násilníka zabili. Tak si zachovali nejdůležitější věc na světě - svobodu.

zdroj: http://www.bela.cz/

Objekt: Obec
Stát: Česká Republika
Země/kraj: Olomoucký kraj

Související objekty

Ukaž na mapě


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé




 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2