Čeština English Deutsch

<< Únor >>
Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 1 2 3

03. Kníže Johann Adam Andreas (1684 - 1712)

03. Kníže Johann Adam Andreas (1684 - 1712)

JOHANN ADAM ANDREAS
3. Reichsfürst von LIECHTENSTEIN (1684-1712)
Fürst und Herzog von TROPPAU und Fürst und Herzog von JÄGERNDORF

od 1684 pánem na Lednici a Valticích, Prostějově, Úsově, Černé Hoře, Hustopečích, Moravské Třebové, Uničově, Zábřehu, Rudě nad Mor., Plumlově, Šumperku, Kolštejně (Staré Město), Břeclavi, Kostelci nad Černými Lesy, Blatnu a Údlicích, 1692 pán na Hodoníně, 1695 na Šternberku na Moravě, 1699 Herr zu Schellenberg, 1700 zu Ober-Kritzendorf, 1701 zu Judenau, Dittersdorf und Ordenthal / Steiermark, 1702 zu Lipka-Ujvár / Ungarn, 1703 zu Wiessenburg und Kirchberg, 1708 na Červeném Hrádku, 1712 zu Vaduz, 1707 Sitz und Stimme in Schwäbischen Reichsgrafenkollegium, císařský a konferenční rada, 1711 odkaz kníž. Anton. Floriánovi

* 17.4.1662

+ 16.6.1712

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Mladý kníže Jan Adam I. byl již od svého mládí předurčen stát se hlavou celého rodu Liechtensteinů. Jeho otec Karel Eusebius mu radil, aby se věnoval raději správě rodových statků a vyhnul se dvorské službě, která jej podle Karla nic pro vládu důležitého nemohla naučit. Dědictví čítalo několik desítek panství, která přinášela do knížecí pokladny velmi slušný příjem. Jenže náklady na knížecí byrokracii byly za doby vlády knížete Karla Eusebia příliš velké, situace se tak záhy po jeho smrti stala neúnosnou. Dluhy knížecího rodu a jejich panství dosáhly závratné výše 800 000 zl., bylo tedy zcela jasné, že již nepomohou jen pouhé kosmetické úpravy byrokratického systému. Jan Adam I. byl donucen zastavit veškeré otcovy stavební aktivity. Přikročil ke zmenšení knížecího dvora, provedl zeštíhlení úřednického aparátu na všech stupních správy panství správy o 75%.

Racionalizace začala nést svoje ovoce počátkem 90. Let 17. Století. Ušetřené finance pomohly splácení dluhů, k investicím do nákupu dalších statků. Kníže se snažil získat pro rod statky s dobrou hospodářskou základnou v nejúrodnějších částech země, proto v roce 1692 koupil jedno z největších moravských panství – Hodonín. Investoval do vlastního hospodářství, zajímal se o nové druhy hospodářských zvířat, snažil se zvýšit produktivitu panství. Na rozdíl od svého otce vstoupil Jan Adam I. do dvorských služeb. Kariéru odstartoval jako císařský komorník, k zisku tohoto úřadu mu dopomohl jeho tchán Ferdinand Josef. Stal se tajným radou, v roce 1693 získal Řád zlatého rouna. Vzhledem k výborným hospodářským výsledkům na vlastních panstvích byl pověřen reformou hospodaření dvorské komory. Navrhl snížit počet úředníků, rent a penzí, zvýšit vývoz a zavést monopoly státu na vybrané zboží. Bohužel komise pod jeho vedením narážela neustále na odpor dvorské komory, její činnost byla v roce 1700 ukončena. Kníže dostal novou příležitost v roce 1703, kdy se stal prezidentem první rakouské banky (Banco del Giro). Tato banka měla získaný kapitál investovat do rozvoje manufaktur, čímž by se podstatně zvýšila nezávislost podunajské monarchie. Jenže proti bance začaly vystupovat zahraniční bankovní domy i domácí opozice. V roce 1705 byla banka v důsledku mnohých tlakových směrů zrušena. Teprve později byla založena Vídeňská městská banka, která pokračovala ve funkci první rakouské státní banky.


Komentáře mohou číst a psát pouze vybraní uživatelé








 

Rychlé odkazy

Po stopách Lichtenštejnů o.p.s.

Lichtenštejnský zámek Wilfersdorf

Knížecí dům Lichtenštejnů

Lichtenštejnské sbírky

Zpravodajské portály

Zpravodajský server Po stopách Lichtenštejnů

Knížectví Lichtenštejnsko

Lichtenštejnsko - národní správa

 

 

Bulletin

Bulletin 2012-1

Bulletin 2013-1

Bulletin 2013-2